Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1549/07

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti V. P., zastoupené JUDr. Zdeňkem Doležalem, advokátem se sídlem Brno, Musorgského 1, proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5. 1. 2006 ve věci sp. zn. a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 4. 2007 ve věci sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se svým návrhem domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí, kterými mělo být porušeno její právo na spravedlivý proces garantované d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Současně měl být porušen i Úmluvy o právech dítěte.

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. 9. 1997 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 1999 byl upraven styk otce s nezletilými dětmi stěžovatelky. Napadeným usnesením městského soudu byla stěžovatelce uložena pořádková pokuta ve výši 10.000,- Kč, neboť opakovaně bránila výkonu tohoto rozhodnutí, když v letech 2002, 2003 a 2005 neposkytovala otci dětí potřebnou součinnost. Rubrikovaným rozhodnutím krajský soud usnesení městského soudu potvrdil.

Stěžovatelka se domnívá, že obecné soudy v předmětné věci vybočily ze zásady volného hodnocení důkazů dle , když neprovedly veškeré účastníky požadované důkazy, čímž porušily stěžovatelčino právo na spravedlivý proces, a aniž respektovaly práva nezletilých dětí zaručená Úmluvou o právech dítěte, uložily jí jakožto samoživitelce uvedenou pořádkovou pokutu. Stěžovatelka s uložením pořádkové pokuty nesouhlasí a připomíná, že otec jejích dětí opakovaně stanovoval a vynucoval v rozporu s jejich zájmy termín styku vždy právě na období, o němž věděl, že děti budou na dětském táboře.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Důvodem projednávaného podání je stěžovatelčin nesouhlas se skutkovými zjištěními obecných soudů, na základě kterých, dle mínění stěžovatelky, soudy rozhodly o udělení pořádkové pokuty ve výši 10.000,- Kč. Stěžovatelka obsáhle polemizuje se závěry obecných soudů, přičemž zdůrazňuje, že v rozporu s nebyl přijat její návrh na doplnění dokazování.

Ústavní soud připomíná, že napadená soudní rozhodnutí byla vydána v řízení o výkonu rozhodnutí. Argumentace stěžovatelky přitom směřuje výlučně pouze proti rozhodnutí ve věci samé, tedy proti rozhodnutí, kterým byl upraven styk otce s nezletilými dětmi. Stěžovatelčiny výtky tak směřují čistě k meritu věci a z hlediska řízení o výkonu rozhodnutí jsou zcela irelevantní. Ústavní stížnost, jež obsahově představuje toliko opakování námitek vznesených již před obecnými soudy, proto z důvodu, že argumentačně směřuje proti jiným rozhodnutím, než jsou rozhodnutí napadená, musí být z logiky věci shledána zjevně neopodstatněnou.

Ústavní soud konstatuje, že právní názor obecných soudů nevybočuje z mezí zákona, je z ústavního hlediska plně akceptovatelný a jeho odůvodnění je ústavně konformní a srozumitelné. Ústavní soud nedospěl k závěru, že by šlo v posuzovaném případě o porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu uvedených ustanovení y a Úmluvy. Okolnost, že se stěžovatelka se závěry vyslovenými v napadených rozhodnutích neztotožňuje, nemůže sama o sobě založit odůvodněnost její ústavní stížnosti. Právní závěry, které Městský soud v Brně a Krajský soud v Brně v napadených rozhodnutích učinily, jsou výsledkem aplikace práva, jež se nachází v mezích ústavnosti.

Ústavnímu soudu tak z výše uvedených důvodů nezbylo než návrh jako zjevně neopodstatněný ve smyslu , o Ústavním soudu, mimo ústní jednání odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. června 2008

Jiří Nykodým

předseda senátu