Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 699/08

Ústavní soud rozhodl v soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti J. P., zastoupeného JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, se sídlem v Hradci Králové, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -410 ze dne 6. prosince 2007, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -384 ze dne 15. května 2007, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -369 ze dne 20. prosince 2006, ve znění opravného usnesení č. j. -373 ze dne 17. ledna 2007, za účasti 1) Nejvyššího soudu, 2) Vrchního soudu v Praze, a 3) Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 14. března 2008 se stěžovatel domáhá zrušení usnesení uvedených v záhlaví, z nichž prvým rozhodnutím soudu prvého stupně byla schválena konečná zpráva o zpeněžování majetku z konkurzní podstaty úpadce J. P., stavební společnost s ručením omezeným, včetně vyúčtování odměny a výdajů správce konkurzní podstaty, usnesení odvolacího soudu bylo k odvolání úpadce potvrzeno usnesení soudu prvého stupně, a usnesením dovolacího soudu bylo řízení o dovolání úpadce v části směřující proti usnesení soudu prvého stupně zastaveno a ve zbývající části bylo odmítnuto pro absenci otázky zásadního významu po právní stránce.

2. Stěžovatel konkrétně namítá, že bylo postupováno v rozporu zejména s a 2. , o konkursu a vyrovnání. Správce konkurzní podstaty do konkurzní podstaty zahrnul i nemovitosti, ohledně nichž v prosinci roku 2005 došlo k uzavření dohody o složení a přijetí ceny věci včetně dodatku k této dohodě, ale již nedošlo k uzavření řádné kupní smlouvy v intencích dohody o složení a ceny věci. V doplňku pak uvádí, že nebyl dán souhlas soudu se zpeněžením nemovitostí mimo dražbu. Není také podle něj pravdou, že nepodával námitky proti konečné zprávě, neboť je podával 28. června 2006 v písemném vyhotovení (jehož koncept přiložil), které bylo zaprotokolováno do zápisu z jednání.

3. Ještě než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti ústavní stížnosti. Jen v případě, že návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti se jím může také zabývat věcně.

4. Ústavní stížnost je podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle , o konkursu a vyrovnání, byli účastníky konkursu věřitelé, kteří uplatňují nároky (tj. konkursní věřitelé), a dlužník (tj. úpadce).

5. Ze stěžovatelem předložených listin vyplývá, že podání, ohledně kterých byla vydána napadená rozhodnutí, podával stěžovatel jako jednatel úpadce, tj. jménem úpadce. Obecné soudy také takto o těchto podáních rozhodovaly. Ústavní stížnost však stěžovatel podal bez jakéhokoliv vztahu k úpadci a takto zmocnil i svého zástupce pro řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud také dotazem na Krajský soud v Hradci Králové zjistil, že stěžovatel nefiguruje jako konkursní věřitel v předmětném konkursu.

6. Ze shora vyložené procesní situace tedy vyplývá, že stěžovatel nebyl účastníkem předmětného konkurzu a není tedy aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutím, která se týkají jen účastníků konkursu. Pro byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona, neboť byla podána osobou zjevně neoprávněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. června 2008

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj