Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 470/08

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti M. H., zast. Mgr. Michaelou Kasper Beňovou, advokátkou, sídlem Masarykova 1250, Lysá nad Labem, proti usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 28.2.2007, č.j. -1030, spojené s návrhem na zrušení , o Ústavním soudu, až 4 , , , , a , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka podanou ústavní stížností, později na základě výzvy Ústavního soudu doplněnou právní zástupkyní, napadla v záhlaví uvedené usnesení Okresního soudu v Nymburce (dále jen "okresní soud"), jímž byl ustanoven znalec za účelem vypracování revizního znaleckého posudku, a domáhala se jeho zrušení. Tvrdila, že tímto usnesením bylo porušeno její právo zaručené d. V části IV. ústavní stížnosti uvedla, že jí nebyla dána možnost napadnout usnesení opravným prostředkem, tudíž se domnívá, že se na tento případ nevztahuje žádné ustanovení , a pro podání ústavní stížnosti tak není stanovena žádná lhůta (poukázala na to, že její ústavní stížnost byla podána ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy bylo vydáno napadené usnesení, a tak byla zachována lhůta 1 rok dle zák. o Ústavním soudu). Současně s ústavní stížnosti podala stěžovatelka návrh na zrušení , o Ústavním soudu, až 4 , , , , a , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. a y) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. ). V situaci, kdy zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo ( ).

Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatelka odvozuje zachování lhůty pro podání své ústavní stížnosti z ustanovení § 72 odst. 5 zák. o Ústavním soudu. Je pravdou, že podle tohoto odstavce je třeba počítat lhůtu k podání ústavní stížnosti i v těch situacích, kdy bylo rozhodnuto orgánem veřejné moci v jednoinstančním řízení, tudíž proti takovým rozhodnutím neexistuje žádný prostředek nápravy. V takovém případě je lhůta k podání ústavní stížnosti konstruována jako šedesátidenní lhůta se subjektivním počátkem, která začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do svých ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nemůže však za žádných okolností překročit jednoroční lhůtu s objektivně určeným počátkem, tj. počínající dnem, kdy k zásahu skutečnost došlo. Z kombinace obou lhůt pak vyplývá, že ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, pokud stěžovateli zůstaly zachovány obě lhůty. Pokud je podle uvedeného ustanovení posuzována lhůta k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí, spadá počátek obou lhůt v jeden den, který následuje po dni, kdy bylo rozhodnutí stěžovateli doručeno; tehdy k zásahu došlo a tehdy se také o něm dozvěděl. Z toho plyne, že ústavní stížnost proti takovému rozhodnutí musí stěžovatel podat za stejných podmínek, jako by podával ústavní stížnosti proti rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva podle .

Z doručenky založené ve spise okresního soudu Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení stěžovatelka převzala dne 12.3.2007. Ve světle výše uvedeného tak začala běžet šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti následujícím dnem a je zcela evidentní, že k datu odeslání původního podání stěžovatelky již uplynula. Z tohoto důvodu je mylný názor, že jí zůstala zachována jednoroční lhůta.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že samotná ústavní stížnost byla podána opožděně, sleduje její osud i stěžovatelčin návrh na zrušení v záhlaví uvedených právních předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. června 2008

Ivana Janů

soudce zpravodaj