Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 952/08

Ústavní soud rozhodl dne 9. června 2008 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti Ing. J. E., zastoupeného Mgr. Alešem Gracíkem, advokátem, AK Masarykovo nám. 1144, 504 01 Nový Bydžov, proti usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 10. 2. 2006 č. j. -19, Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 6. 2006 č. j. -26 a Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2008 č. j. -51 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve své ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 15. 4. 2008 stěžovatel žádá zrušení v záhlaví uvedených usnesení obecných soudů s tím, že jimi byly porušeny články 90 a 96 odst. 1y a články 36 odst. 1, 37 odst. 2 a 38 odst. 2d.

Z podané ústavní stížnosti a z rozhodnutí obecných soudů zjistil Ústavní soud, že stěžovatel se u Okresního soudu v Jičíně domáhal obnovy řízení ve věci . Okresní soud v Jičíně usnesením ze dne 10. 2. 2006 č. j. -19 žalobu na obnovu řízení zamítl. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 22. 6. 2006 č. j. -26 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Vzhledem k tomu, že stěžovatel podal dovolání právně nezastoupen, byl vyzván ke zvolení advokáta. Následně byla stěžovateli na jeho žádost prodloužena lhůta k odstranění nedostatku povinného zastoupení, k čemuž ve stanovené lhůtě nedošlo, a proto Nejvyšší soud usnesením ze dne 7. 1. 2008 č. j. -51 řízení zastavil.

Ústavní stížnost je zčásti podaná opožděně a zčásti zjevně neopodstatněná.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Jestliže je mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku (srov. ustanovení ).

Stěžovatel svou věc předložil Nejvyššímu soudu, přičemž přípustnost jeho dovolání mohla být založena pouze ustanovením , upravujícím tzv. nenárokové dovolání, tj. dovolání, jehož přípustnost závisí na uvážení Nejvyššího soudu, zda odvolatelem napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Stěžovatele nelze nutit k podání takového dovolání; jestliže se však rozhodne vykročit cestou dovolání, musí svou věc dovést až do stádia, kdy Nejvyšší soud bude moci zkoumat, zda je přípustnost dovolání dána či nikoliv; v případě negativního shledání má pak stěžovatel zachovánu lhůtu k podání ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení . Pokud stěžovatel dovolací řízení zahájí, avšak nedostojí podmínkám řízení (povinné zastoupení advokátem), pročež musí být dovolací řízení zastaveno, aniž by se mohl Nejvyšší soud zabývat otázkou existence zásadního právního významu, není ustanovení aplikovatelné a lhůta k podání ústavní stížnosti marně uplyne šedesátým dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že stěžovateli bylo usnesení Krajského soudu v Hradci Králové doručeno dne 27. 7. 2006, lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula dne 25. 9. 2006. Ústavní stížnost v části směřující proti usnesení nalézacího a odvolacího soudu je proto opožděně podaná.

V části, v níž stěžovatel napadá usnesení dovolacího soudu, je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná, neboť Nejvyšší soud nepochybil, když dovolací řízení zastavil pro včasné neodstranění nedostatku podmínky řízení. Na důvody jeho rozhodnutí Ústavní soud, nemaje k nim potřebu cokoliv dodávat, odkazuje.

Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost zčásti jako opožděně podanou a zčásti jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení a odst. 2 písm. a) .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. června 2008

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu