Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 992/08

Ústavní soud rozhodl dne 6. května 2008 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelek A) L. P. a B) nezl. K. P., zastoupené L. P., obě právně zastoupeny JUDr. Miroslavem Černým, Ph.D., advokátem AK se sídlem U Teplárny 1212/9, 158 00 Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. února 2008 č. j. , 54/2008-101, za účasti 1) Městského soudu v Praze a 2) Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení a L. K., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 18. dubna 2008, se stěžovatelky domáhaly zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. února 2008 č. j. , 54/2008-101, a to pro porušení článku 36 odst. 1 d a článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z přiloženého spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. února 2008 č. j. , 54/2008-101 byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. července 2006 č. j. -26, ve znění opravného usnesení ze dne 3. listopadu 2006 č. j. -57 a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

II.

Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") a dospěl k závěru, že podaný návrh je nepřípustný.

Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem.

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ust. .

Podle ust. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V souladu s ust. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

V předmětné věci stěžovatelky ústavní stížností napadly usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. února 2008 č. j. , 54/2008-101, kterým Městský soud v Praze zrušil rozsudek soudu prvního stupně (tj. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. července 2006 č. j. -26, ve znění opravného usnesení ze dne 3. listopadu 2006 č. j. -57) a věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení.

Ve věci tedy bude před Obvodním soudem pro Prahu 2 probíhat další řízení. Obvodní soud pro Prahu 2 za tohoto procesního stavu musí vydat rozhodnutí nové. V dané fázi řízení tedy stěžovatelky nevyčerpaly všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje a ústavní stížnost je v tomto okamžiku nepřípustná.

Protože před obvodním soudem bude probíhat další řízení, v jehož rámci se stěžovatelky mohou domáhat ochrany (i) svých ústavně zaručených práv a svobod, není důvodu pro to, aby Ústavní soud - v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i v rozporu s principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci (obecných soudů) - do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci (paralelně) rozhodoval, není ani důvodu pro to, aby Ústavní soud vyčkával se svým rozhodnutím až do vydání rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, resp. do vydání rozhodnutí obecných soudů o opravných prostředcích. Za daných okolností neobstojí ani námitka ekonomie řízení.

Pokud by byla ústavní stížnost věcně posouzena před rozhodnutím obecných soudů, mohl by Ústavní soud nepřípustně zasáhnout do rozhodování obecných soudů. Pokud by se naopak rozhodl vyčkávat na rozhodnutí obecných soudů, zbytečně by prodlužoval své řízení a nepřímo by pobízel ostatní stěžovatele k souběžnému podávání ústavní stížnosti a žaloby či opravných prostředků proti rozhodnutím obecných soudů, k čemuž však není důvodu. Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 nelze předjímat a podání ústavní stížnosti je v dané chvíli předčasné.

Teprve poté, co řízení bude pravomocně skončeno - tedy po vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně svých práv - mohou případně stěžovatelky za podmínek stanovených zákonem podat ústavní stížnost a domáhat se tak ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod v řízení před Ústavním soudem.

Ústavní soud proto (veden principem minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů) ústavní stížnost podle ust. , odmítl jako návrh nepřípustný, přičemž za dané procesní situace neshledal splnění podmínek pro postup dle ust. cit. zákona.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. května 2008

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj