Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2186/07

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. Ž., zastoupeného Mgr. Petrem Konečným, advokátem se sídlem Olomouc, Sokolská 11, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 6. 2007, čj. - 85, a proti rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 4. 1. 2007, čj. - 66, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Včasnou ústavní stížností, splňující i ostatní formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále ""), stěžovatel navrhl zrušení shora uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové (dále "") a Okresního soudu v Jičíně (dále "okresní soud"), protože těmito rozhodnutími byla porušena ustanovení , , a d (dále "") a bod 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále "Úmluva"), v řízení o zaplacení částky 6 349,50 Kč.

Stěžovatel tvrdí, že obecné soudy vybočily z rámce daného ustanovením , nebylo prokázáno, že by byl seznámen s normami spotřeby práce. Odkázal na nálezy Ústavního soudu

sp. zn.

a

sp. zn.

, v nichž je uvedeno, jak mají obecné soudy k hodnocení důkazů přistupovat. Navíc bylo podle stěžovatele rozhodnutími soudů porušeno jeho právo na získávání prostředků pro životní potřeby prací podle y a právo na spravedlivou odměnu za práci ve smyslu y.

II.

Z rozhodnutí obecných soudů bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 4. 1. 2007, čj. - 66, okresní soud zamítl žalobu stěžovatele, kterou po žalované České republice - Vězeňské službě ČR požadoval zaplacení částky 6 349,50 Kč jako neproplacené odměny za údajně odvedenou práci, kterou vykonával v rámci trestu odnětí svobody a zastavil řízení o žalovaném 4% úroku z prodlení ze žalované částky. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 6. 6. 2007, čj. - 85, rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části potvrdil.

Ústavní soud zdůrazňuje, že není další běžnou instancí v systému obecného soudnictví, a není proto jeho úkolem zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických a právnických osob a korektností aplikace každého zákonného ustanovení, ledaže by to současně znamenalo porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním pořádkem ČR (srov. nález

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 1, str. 123 a z tohoto nálezu vyplývající konstantní judikaturu).

Stěžovatel se s podobnými návrhy již na Ústavní soud obrátil a jeho návrhy byly projednány pod

sp. zn.

a

sp. zn.

. V obou případech Ústavní soud návrhy stěžovatele odmítl jako zjevně neopodstatněné. V usnesení ze dne 8. 11. 2007,

sp. zn.

, Ústavní soud výslovně upozornil na jednu ze základních zásad sporného řízení - zásadu projednací. Stěžovatel svou povinnost tvrzení a důkazní v řízení před obecnými soudy nesplnil. V dnes projednávaném případě nemá Ústavní soud důvod odchýlit se od zmíněných předchozích rozhodnutí a pro stručnost na jejich odůvodnění v podrobnostech odkazuje.

K porušení ústavně zaručených práv stěžovatele ve smyslu , , a y a bod 1 Úmluvy nedošlo.

Ústavní soud připomíná, že rozeznává, v ustanovení , jako zvláštní kategorii, návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu, v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Pokud informace zjištěné uvedeným postupem vedou Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, ústavní stížnost bude bez dalšího odmítnuta. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního.

Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele v řízení před obecnými soudy, odmítl jeho ústavní stížnost podle ust. jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. května 2008

Ivana Janů

předsedkyně I. senátu Ústavního soudu