Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 599/08

Ústavní soud rozhodl dne 24. dubna 2008 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jedličkův ústav a Základní škola a Střední škola, se sídlem v Praze 2, V Pevnosti 4, zastoupeného JUDr. Janem Bébrem, advokátem v Praze 5, Ostrovského 3, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2007 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas a řádně podanou ústavní stížností ze dne 5. 3. 2008 se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2007 sp. zn. . Dle stěžovatele došlo k porušení práva na spravedlivý proces dle a 4 d.

Z předložených kopií rozhodnutí Městského soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že Městský soud v Praze vydal dne 13. 11. 2007 pod sp. zn. rozsudek, kterým potvrdil prvostupňové rozhodnutí ve věci samé. Výrokem II změnil prvostupňové rozhodnutí o nákladech řízení (ve prospěch stěžovatele) tak, že stanovil nižší částku nákladů řízení, a to 753 175,10 Kč. V odůvodnění rozsudku soud uvedl výpočet a vysvětlení nákladů řízení, a to s výslednou částkou 877 660,- Kč.

Dne 6. 12. 2007 vydal Městský soud v Praze usnesení, kterým opravil výrok II svého rozsudku tak, že správná částka nákladů řízení činí 877 660,- Kč. Opravu provedl dle s tím, že došlo k početní chybě, což je zřejmé i z odůvodnění jeho rozsudku.

Stěžovatel v ústavní stížnosti brojí proti opravnému usnesení odvolacího soudu. Argumentuje, že nebylo možno postupovat dle , neboť se nejednalo o nápravu rozporu mezi vyhlášeným zněním rozsudku a jeho písemným vyhotovením. Stěžovatel předložil kopii protokolu o jednání, ze kterého vyplývá, že při vyhlášení rozsudku bylo rozhodnuto o nákladech řízení ve výši 753 175,10 Kč. Stěžovatel uvedl, že soud je vyhlášeným rozsudkem vázán ( ). Současně konstatoval, že proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

K otázce náhrady nákladů řízení se Ústavní soud v rozhodovací praxi opakovaně vyjadřuje tak, že odpovídající procesní nároky či povinnosti zpravidla nemohou být předmětem ústavní ochrany, neboť samotný spor o náhradu nákladů řízení nedosahuje intenzity opodstatňující porušení základních práv a svobod. Ústavní soud při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy vedlejší, postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí extrémní rozpor s principy spravedlnosti.

Stěžovatel v podstatě pouze tvrdí, že v daném případě nebylo možno provést opravu formou opravného usnesení; vydání opravného usnesení představuje zásah do jeho ústavně zaručených práv.

S tímto tvrzením se Ústavní soud nemůže ztotožnit. Stěžovatel nenamítá nic proti opravené výši nákladů řízení v tom smyslu, že by nesouhlasil s jejím výpočtem (tj. částkou 877 660,- Kč), který je podrobně uveden na str. 7 a 8 rozsudku odvolacího soudu. Stěžovatel chce pouze dosáhnout toho, aby platil nižší náklady, byť evidentně nesprávně (ve výroku) uvedené; toho chce dosáhnout tvrzením o vázanosti vyhlášeným rozsudkem a zpochybněním, že by šlo v dané věci o tzv. chybu v počtech a psaní dle . Částka představující náklady řízení je přitom otázkou (pouhého) výpočtu, který vyplývá z počtu úkonů a ze zákona (sazba odměn, cestovních náhrad, soudního poplatku). V dané věci odvolací soud v odůvodnění rozsudku podrobně a přehledně uvedl výpočet nákladů řízení, čímž řádně odůvodnil jejich (správnou) výši. Z rozsudku je tak zřejmé, že ve výroku II byla napsána chybná částka, která neodpovídala výpočtu, resp. skutečnostem vyplývajícím ze spisu (počet úkonů, soudní poplatky ad.). Nejedná se tedy o případ, kdy by došlo k neodůvodněné opravě výše nákladů řízení, tj. opravě, kterou by soud provedl netransparentně a bez zákonného podkladu. Ústavní soud má za to, že odvolací soud nepostupoval libovolně, důvod opravy nákladů řízení řádně a dostatečně odůvodnil, a nevybočil ani extrémně ze standardů výkladu zákonných ustanovení; použití opravného usnesení zde nepředstavovalo rozpor s principem spravedlnosti. V dané věci tedy není dán důvod pro kasační zásah Ústavního soudu.

Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele, proto postupoval dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. dubna 2008

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu