Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 666/08

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti L. B., zastoupeného JUDr. Miroslavem Richterem, advokátem se sídlem v Karviné, Ciolkovského 282, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 1. 2008, č. j. -52, takto :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud - pro porušení a y, , a základních práv a svobod (dále jen " ") zrušil v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu.

Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že stížností napadeným usnesením krajského soudu byla jako nepřípustná [ , ] odmítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 12. 6. 2007, č. j. MSK 87754/2007, kterým byl zamítnut návrh na přezkoumání lékařského posudku. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že správní rozhodnutí žalovaného (vydané dle , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " ") není rozhodnutím ve smyslu a proto je vyloučeno podle ze soudního přezkumu ve správním soudnictví; k podpoře svého závěru pak odkázal na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. .

Stěžovatel především nesouhlasí s tím, že rozhodnutí správního orgánu vydané dle není rozhodnutím ve smyslu , neboť je naopak přesvědčen, že se jím "závazně určuje povinnost zaměstnavateli se tímto posudkem řídit". V případě, že by rozhodnutí "nemohl přezkoumávat nezávislý soud", byla by "do rukou lékaře soustředěna neobvykle velká nikým nekontrolovaná moc", jelikož (pouhé) přezkoumání krajským úřadem "se jeví jako zcela nedostatečné". K možnosti brojit proti jeho důsledkům (resp. důsledkům lékařského posudku) v občanskoprávním řízení, na kterou je v rozhodnutí soudu odkazováno, pak stěžovatel připomíná konstantní judikaturu Nejvyššího soudu (zde rozsudek sp. zn. ) a dovozuje, že "žádný soud v tomto řízení přezkoumání rozhodnutí správního úřadu neprovede". Stěžovatel si je vědom existence přezkumného procesního prostředku, jímž je kasační stížnost, jelikož se však napadené rozhodnutí krajského soudu opírá o rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, je názoru, že by její podání bylo jen "formálním", jestliže je tento rozsudek v dané věci "naprosto jednoznačný".

Ústavní stížnost představuje procesní prostředek určený k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod [ písm. d) y]; k tomu, aby však byla způsobilá věcného projednání, je zapotřebí splnit formální i obsahové podmínky, jež jsou zakotveny především v ustanovení a násl. .

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Procesními prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, se ve smyslu citovaného zákona rozumí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky (s výjimkou výše uvedenou a návrhu na obnovu řízení) a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Ústavní stížnost tudíž vychází z tzv. principu subsidiarity, tj. je nástrojem ochrany základních práv, jenž nastupuje až po vyčerpání všech dostupných efektivních prostředků k ochraně práva, uplatnitelných v systému orgánů veřejné moci, pojímaného též z hlediska jejich instanční hierarchie. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném, jak bylo výše řečeno, jen na hlediska ústavnosti.

V obecné rovině není pochyb, že kasační stížnost podle a násl. je procesním prostředkem, který před podáním ústavní stížnosti "vyčerpán" být musí; je přitom nerozhodné, že stěžovatel jej hodnotí jako "pouze formální" a předjímá, s ohledem na známý právní názor Nejvyššího správního soudu, že by nedosáhl úspěchu.

Proto i zde platí, že byla-li stěžovateli otevřena možnost užití procesního "opravného" prostředku podle , a ten jinak přípustnou kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu nepodal, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; tomu odpovídají i důsledky, jež předjímá výše citované ustanovení .

Z uvedených důvodů - konformně názorům vyjádřeným i v usnesení ze dne 5. 3. 2008

sp. zn.

a ze dne 22. 4. 2008

sp. zn.

(http://nalus.usoud.cz) - dospěl Ústavní soud i v daném řízení k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle téhož zákona odmítl.

Že o situaci podle , kdy vyčerpat všechny procesní prostředky netřeba, zde nejde, podrobně zdůvodnil Ústavní soud zejména ve druhém výše označeném usnesení, vydaném v řízení, v němž za stěžovatele vystupoval identický zástupce jako ve věci této, a proto na ně zde postačí již jen odkázat.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. dubna 2008

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj