Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 830/08

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti B. Z., zastoupeného JUDr. Hanou Klímovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Hradčanské náměstí 12, směřující proti usnesení Policie České republiky, Obvodního oddělení Plzeň - Skvrňany ze dne 16. ledna 2008, č. j. MRPM-4975-2/TČ-2007-14 a proti usnesení Okresního státního zastupitelství Plzeň - město ze dne 15. února 2008, č. j. 1 ZN 5315/2007-13, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí s odkazem na zásah do a d (dále jen " ") a do Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Usnesením Policie České republiky, Obvodního oddělení Plzeň - Skvrňany ze dne 16. ledna 2008, č. j. MRPM-4975-2/TČ-2007-14, byla podle ust. § 159a odst. 1 trestního řádu odložena věc podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle ust. § 224 odst. 1 trestního zákona, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že nechal v Plzni na ul. Macháčkova ve výměníkové stanici č. 5 odkrytý jeden z kanálů, do kterého dne 1. září 2005 při výkonu svého povolání měl spadnout stěžovatel jako zaměstnanec společnosti Plzeňská teplárenská, a. s., a způsobit si tak těžkou újmu na zdraví. Příslušný policejní orgán ve věci neshledal podezření ze spáchání trestného činu a nebylo ani na místě věc vyřídit jinak. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, která byla usnesením Okresního státního zastupitelství Plzeň - město ze dne 15. února 2008, č. j. 1 ZN 5315/2007-13, jako nedůvodná zamítnuta.

Stěžovatel namítá, že orgány činné v trestním řízení provedly vyšetřování zcela nedostatečně a věc odložily bez jakéhokoli zákonného podkladu. Tím neměly dostát své u uložené povinnosti a porušit y. Dále vyjadřuje stěžovatel přesvědčení, že nečinností státu došlo z procesního hlediska též k porušení Úmluvy. Jak policejní orgán, tak státní zastupitelství se podle stěžovatele měly odchýlit od zásad trestního práva formulovaných jak teorií, tak i praxí reprezentovanou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, aniž by svůj zcela neobvyklý postup jakkoliv odůvodnily, čímž neměly dostát též zásad stanovených v y.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ve skutečnosti, že policejní orgán usnesením odložil věc podezření ze spáchání trestného činu a okresní státní zastupitelství zamítlo stížnost stěžovatele proti tomuto usnesení policejního orgánu, nelze spatřovat porušení ústavně zaručených subjektivních práv stěžovatele, jejichž ochrana spadá do kompetence Ústavního soudu. Neexistuje totiž ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána. Pouze stát prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení, jako orgánů veřejné moci, rozhoduje o tom, zda byly splněny podmínky pro zahájení trestního stíhání, upravené v trestním řádu ( y), tj. zda byl trestný čin spáchán a kým. Z toho je patrné, že ústavně zaručená základní práva a svobody stěžovatele nemohou být předmětným postupem dotčena.

Z odůvodnění napadeného usneseného státního zastupitelství vyplývá, že stěžovatel využil možnost domáhat se ochrany svých práv prostředky soukromého práva, když u Okresního soudu Plzeň - město podal žalobu o náhradu škody způsobené pracovním úrazem. Teprve v souvislosti s tímto řízením by bylo možno uvažovat o porušení jeho ústavně zaručených základních práv.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud neshledal, že by ve věci rozhodující orgány zasáhly do ústavně zaručených práv stěžovatele a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatele z důvodu její zjevné neopodstatněnosti podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2008

Michaela Židlická

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu