Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2650/07

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti J. K., zastoupeného JUDr. Josefem Marečkem, advokátem se sídlem v Týništi nad Orlicí, Mírové náměstí 232, směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. června 2007, č. j. -172, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí s odkazem na porušení jeho práv zaručených v , , 3, , 2 a , 3 d (dále jen "").

Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "soud prvního stupně") rozsudkem ze dne 26. července 2006, č. j. -127, zamítl žalobu stěžovatele o neplatnost vyloučení stěžovatele z řad členů Stavebního bytového družstva Náchod za závažné porušování členských povinností, provedené rozhodnutím představenstva žalovaného družstva ze dne 16. listopadu 2000, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Praze (dále jen "odvolací soud") rozsudkem ze dne 13. června 2007, č. j. -172 (dále jen "napadené rozhodnutí"), rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Podle námitek stěžovatele uvedených v odůvodnění ústavní stížnosti je napadené rozhodnutí nesprávné a nespravedlivé, když v podstatě nedošlo k projednání věci samé, ač k tomu byly dány všechny podmínky. Způsobem rozhodnutí o stěžovatelově žalobě mělo dojít k porušení ústavních principů České republiky jako právního státu. Stěžovatel dále namítá porušení práv zaručených výše citovanými ustanovenímiy. V čem konkrétně mělo dojít k porušení práv stěžovatele, však stěžovatel blíže nespecifikuje, když se omezuje pouze na obecnou formulaci, podle které se odvolací soud nesprávným procesním postupem při projednávání stěžovatelova odvolání měl dostat do rozporu především s ust. a . V souhrnu vytýkaných pochybení má být napadené rozhodnutí v rozporu s y (dále jen "") a shora citovanými ustanovenímiy.

Ústavní soud vzal v úvahu všechna stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů ( a y), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, není soudem obecným soudům nadřízeným, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [, písm. d)y]. Postup v soudním řízení je záležitostí obecných soudů.

Názor stěžovatele na rozhodování obecných soudů Ústavní soud nesdílí, když přezkoumal napadené rozhodnutí i postup odvolacího soudu předcházející jeho vydání a neshledal žádná pochybení. Ústavní soud též podotýká, že napadené rozhodnutí je naprosto dostatečně a správně odůvodněno. S ohledem na tyto skutečnosti napadeným rozhodnutím nemohlo dojít k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces. Porušení jiných ústavně zaručených práv stěžovatele Ústavní soud rovněž nezjistil.

Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelem tvrzená pochybení obecných soudů, a proto mu tedy nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2008

Michaela Židlická

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu