Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2488/07

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. J. M., zastoupené JUDr. Martou Ehlovou, advokátkou v Praze 2, Legerova 72, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2007 č. j. -72, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 20. 9. 2007 brojila Mgr. J. M. (dále jen "stěžovatelka") proti shora označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Jak patrno z ústavní stížnosti a jejích příloh, stěžovatelka se svou žalobou, podanou proti M. Z., domáhala vyklizení pokoje v jejím družstevním bytě. Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 4. 8. 2006 č. j. -55 její žalobě vyhověl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Tento rozsudek napadl žalovaný i stěžovatelka odvoláním, stěžovatelka však jen ve výroku o nákladech řízení, Městský soud v Praze jej však ústavní stížností napadeným rozsudkem potvrdil a stěžovatelce nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Stěžovatelka se s odkazem na d domáhala zrušení napadeného rozhodnutí, a to jen v části týkající se náhrady nákladů řízení.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost má všechny formální náležitosti a zda jsou splněny i ostatní předpoklady jejího meritorního projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V daném případě takovým posledním procesním prostředkem (posuzováno z hlediska stěžovatelky) bylo odvolání, o němž bylo rozhodnuto touto ústavní stížností napadeným rozsudkem, který byl - jak vyplynulo ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 3. 2008 - doručen právnímu zástupci stěžovatelky dne 27. 6. 2007. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uplynula dnem 26. 8. 2007, resp. 27. 8. 2007, jakožto nejbližším následujícím pracovním dnem po uvedeném datu ( ). Z podacího razítka Ústavní soud zjistil, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 21. 9. 2007, z čehož vyplývá, že zákonná lhůta k podání stížnosti nebyla dodržena a ústavní stížnost byla podána opožděně.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle odmítnout.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla Ústavním soudem odmítnuta, nelze dle stěžovatelce přiznat náhradu nákladů stěžovatele spojených se zastoupením ze strany státu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. března 2008

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu