Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3234/07

Ústavní soud rozhodl dne 26. března 2008 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti L. M., zastoupeného JUDr. Janou Graňákovou, advokátkou, AK Štefánikova 10, 737 01 Český Těšín, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2007 č. j. -73 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve své včas podané ústavní stížnosti žádá stěžovatel zrušení v záhlaví označeného rozsudku Nejvyššího správního soudu s odůvodněním, že jím byl porušen článek 30 odst. 1 a článek 31 d (dále jen " ").

Ústavní soud si vyžádal spis Krajského soudu v Ostravě sp. zn. , z něhož zjistil, že stěžovateli byl rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 5. 2005 č. 631 217 0073 odňat částečný invalidní důchod, neboť podle posudku zpracovaného posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí poklesla stěžovatelova schopnost soustavné výdělečné činnosti o 15 %, přičemž pro částečnou invaliditu je nutný pokles o 33%. Krajský soud v Ostravě si vyžádal doplňující posudek k výše uvedenému posudku a rozsudkem ze dne 16. 5. 2006 č. j. -48 stěžovatelovu správní žalobu zamítl. Nejvyšší správní soud stěžovatelovu kasační stížnost rozsudkem ze dne 27. 9. 2007 č. j. -73 zamítl jako nedůvodnou.

Stěžovatel namítá, že při posuzování jeho zdravotního stavu nelze přihlédnout ke znaleckému posudku MUDr. K., který je vypracován z důvodu zjištění existence nemoci z povolání. Je třeba vyhotovit nezávislý znalecký posudek, který se zaměří na obecnou chorobu a posoudí stěžovatelův zdravotní stav. Stěžovatel rovněž dokládá lékařská potvrzení, která mají svědčit o neschopnosti soustavné výdělečné činnosti, a tvrdí, že je šikanován ze strany úřadu práce, kam se musí neustále dostavovat, ačkoli je toho ze zdravotních důvodů neschopen. Doplňuje, že od roku 2005 mu nebylo nabídnuto žádné zaměstnání.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud v minulosti mnohokrát zdůraznil, že není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy. Pokud soudy postupují v souladu s obsahem hlavy páté y, nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, neboť jeho posláním je ochrana ústavnosti ( y). Podle ustálené judikatury by k porušení principů spravedlivého procesu (ve smyslu y) mohlo dojít, pokud by byly právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo by z nich v žádné možné interpretaci soudního rozhodnutí nevyplývaly. Ústavní soud rovněž není povolán k výkladu jednoduchého práva, neboť plnění tohoto úkolu přísluší obecným soudům, a proto ingerence Ústavního soudu přichází v úvahu, jen pokud by obecné soudy při interpretaci obyčejného práva nezohlednily její aplikační dopad do ústavně zaručených základních práv a svobod, např. nedodržením kogentní právní normy, přepjatým formalismem či evidentně nespravedlivou aplikací zákona. To však není stěžovatelův případ.

Důvody, pro které Nejvyšší správní soud nevyhověl stěžovatelově kasační stížnosti, jsou přehledně a zcela srozumitelně v napadeném rozsudku vyloženy, pročež Ústavní soud na ně odkazuje, nemaje potřebu cokoli k nim dodávat. Z uvedeného vyplývá, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele shledáno nebylo; ústavní stížnost je pouhou polemikou se správnými závěry obecných soudů, takže důvody ke kasaci stěžovaného rozhodnutí nemohly být shledány.

Z vyložených důvodů Ústavní soud odmítl podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. března 2008

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu