Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
58091.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 3174/07
Ústavní soud rozhodl dne 20. března 2008 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Marcely Dvořáčkové, soudní exekutorky, se sídlem Exekutorský úřad v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové, U Soudu 276, zastoupené JUDr. Robertem Kubou, advokátem v Hradci Králové, Buzulucká 431, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2007 č. j. 14 Co 313/2007 -59, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností stěžovatelka požaduje zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze jako odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13. června 2007 č. j. Nc 6466/2005 -40 tak, že její pohledávka jako pohledávka soudní exekutorky na náhradu nákladů exekuce se při exekuci prodejem nemovitostí uspokojí ve třetí skupině podle § 337c odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen "OSŘ "). Stěžovatelka argumentuje porušením čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobo d.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Podstata ústavní stížnosti spočívá v nesouhlasu s výkladem ustanovení § 337c odst. 1 písm. c) OSŘ , obsaženým ve shora citovaném usnesení Městského soudu v Praze, podle kterého se pohledávka soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce při exekuci prodejem nemovitosti uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve třetí skupině dle citovaného ustanovení OSŘ . Stěžovatelka se domáhá takového výkladu citovaného ustanovení OSŘ , podle kterého náklady soudního exekutora na náhradu nákladů exekuce představují pohledávku první skupiny [§ 337c odst. 1 písm. a) OSŘ ].
Ústavní soud neshledal žádný důvod, pro který by mohla vzniknout pochybnost o ústavní konformitě napadeného rozhodnutí. Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti. Ústavní soud není určen k přezkumu správnosti aplikace jednoduchého práva a zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů může jen tehdy, shledá-li zároveň porušení základního práva či svobody zaručené ústavním pořádkem ČR.
V daném případě je zřejmé, že k žádnému porušení základních práv nedošlo. Napadené usnesení Městského soudu v Praze je řádně odůvodněno a aplikuje názor Nejvyššího soudu vyjádřený ve stanovisku Nejvyššího soudu k výkladu exekučního řádu, podle kterého pohledávka exekutora na náhradu nákladů exekuce se při exekuci prodejem nemovitostí uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve třetí skupině [§ 337c odst. 1 písm. c) OSŘ ] (RC Cpjn 200/2005, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS ČR č. 31/2006).
S ohledem na to, že stěžovatelkou zpochybněný výklad právních přepisů není případem svévole a není ani v extrémním rozporu s principy spravedlnosti ve smyslu judikatury Ústavního soudu, není vyslovení protiústavnosti právního závěru stěžovatelkou zpochybněného na místě.
Ústavní soud proto došel k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. března 2008
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu