Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3110/07

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké v právní věci navrhovatele J. S., zastoupeného advokátem JUDr. Jiřím Slezákem, se sídlem Mezírka 1, Brno, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 2. 2006 sp. zn. , návrhu na zrušení nařízení statutárního města Brna číslo 2/2002 a 5/2003, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se návrhem ze dne 3. 12. 2007, doplněným po výzvě Ústavního soudu podáním ze dne 28. 1. 2008, domáhal zrušení rozhodnutí obecného soudu a nařízení statutárního města Brna uvedených v záhlaví. Tvrdí, že jejich vydáním došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv garantovaných a d.

Z obsahu ústavní stížnosti a přiložených listin Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím komise k projednávání přestupků statutárního města Brna, městské části Brno-střed, ze dne 21. 10. 2004 č. j. VVP 927/2004 byla stěžovateli uložena sankce napomenutí za přestupek dle ustanovení , o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Přestupku se měl stěžovatel dopustit tím, že dne 29. 4. 2004 v době od 14,40 hod. do 16,50 hod. parkoval vozidlem na ulici Mezírka v Brně, v místě označeném dopravní značkou IP 13c a neuhradil cenu za užívání tohoto stání, čímž porušil povinnost stanovenou v písm. a) , statutárního města Brna. Odvolání stěžovatele Magistrát města Brna zamítl. Stěžovatel proti jeho rozhodnutí podal správní žalobu, kterou Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 8. 2. 2006 sp. zn. zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 29. 8. 2007 sp. zn. zamítl.

Ústavní soud posoudil, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a to zejména otázku, zda je sám k projednání návrhu příslušný.

Podle své ustálené judikatury je Ústavní soud vázán petitem ústavní stížnosti, kterým se stěžovatel v posuzovaném případě domáhá zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí Krajského soudu v Brně.

Ústavní soud je dle článku 83 y (dále jen " ") soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 y a v článku 2 odst. 2 d, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, které stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a působnost, kterou nemůže překročit.

Působnost Ústavního soudu v případě ústavní stížnosti je primárně vymezena v písm. d) y. Ústavní soud je oprávněn posoudit v řízení o ní mj. jen "pravomocné rozhodnutí" orgánů veřejné moci. Rozhodnutím ve smyslu citovaného článku y se dle ustanovení a odst. 2 rozumí rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Podle ustanovení je Ústavní soud oprávněn v případě, že vyhoví ústavní stížnosti dle článku 87 odst. 1 písm. d) y, zrušit napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci.

Z uvedených ustanovení nelze dovodit oprávnění Ústavního soudu zrušit napadená rozhodnutí Krajského soudu v Brně, neboť toto rozhodnutí evidentně není rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Takovým rozhodnutím je až rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007 sp. zn. , jímž soud zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozhodnutí, jež je napadeno ústavní stížností. Opačný postup by vedl k tomu, že by konečné rozhodnutí ve věci zůstalo rozhodnutím Ústavního soudu nedotčeno, což by nepochybně bylo v rozporu s principem právní jistoty.

Pokud jde o návrh na zrušení nařízení statutárního města Brna číslo 2/2002 a 5/2003 platí, že byla-li ústavní stížnost pro nepříslušnost odmítnuta, musí se takové rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného podle . Je-li totiž sama ústavní stížnost z uvedených důvodů odmítnuta, odpadá tím i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, anebo jejich jednotlivých ustanovení (srov. např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

).

Ze shora uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout s odkazem na ustanovení a .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 6. března 2008

Jiří Nykodým

předseda senátu