Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3219/07

Ústavní soud rozhodl dne 25. února 2008 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o návrhu S. M., na zrušení , o správních poplatcích, takto:

Návrh na zrušení , o správních poplatcích, se odmítá.

Odůvodnění:

Ve svém podání, které bylo označeno jako ústavní stížnost, se navrhovatel domáhá zrušení , o správních poplatcích, který dle jeho názoru ve svém ustanovení vymezujícím osoby a úkony osvobozené od správních poplatků jasně diskriminuje ostatní občany. Napadený zákon přímo ohrožuje svobodu a základní podmínky sociálně slabých občanů, kterým nedovoluje podávat žádosti, neboť nejsou schopni zaplatit správní poplatky. V případě, že sociálně slabý občan poplatek zaplatí, protože mu nic jiného nezbývá, ohrožuje svou rodinu jak na životě, tak i na životní úrovni. Stěžovatel dále požaduje, aby poté, co Ústavní soud předmětný zákon zruší, zákonodárce upustil od vydání nového zákona či jej upravil plně v souladu s ústavním právem. Konečně žádá, aby v takovém zákoně byly uvedeny důvody pro jeho přijetí a kam budou vybrané finanční prostředky směrovány.

Podle ustanovení písm. a) y rozhoduje Ústavní soud o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jímž je Ústavní soud vázán podle y, blížeji v ustanovení rozvádí, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení.

Navrhovateli přiznává aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení za předpokladu, že návrh spojí s ústavní stížností za podmínek uvedených v ustanovení , nebo jestliže jej připojí k návrhu na obnovu řízení za podmínek uvedených v ustanovení citovaného zákona [srov. ustanovení ].

Dle prvně zmiňovaného ustanovení může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jeho jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popř. se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis. To znamená, že fyzická či právnická osoba může podat návrh na zrušení právního předpisu pouze, je-li naplněna podmínka předcházejícího individuálního zásahu do jeho základního práva, jenž byl způsoben aplikací protiústavního, resp. protizákonného právního předpisu.

Podle ustanovení uvedeného jako druhého v pořadí může navrhovatel podat návrh na obnovu řízení před Ústavním soudem, pokud Ústavní soud rozhodoval v trestní věci, v níž mezinárodní soud shledal, že zásahem orgánu veřejné moci bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou porušeno lidské právo nebo základní svoboda. S takovým návrhem pak může spojit návrh na zrušení zákona či jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem návrhu na obnovu řízení, jestliže podle tvrzení navrhovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis. I v tomto případě musí být právní předpis navržený ke zrušení aplikován ve věci navrhovatele, přičemž protiústavnost nebo nezákonnost takového předpisu je příčinou dotčení jeho ústavně zaručených práv.

Ačkoli navrhovatel své podání formálně označil jako ústavní stížnost, nelze je s ohledem na jeho obsah za ústavní stížnost považovat, jelikož navrhovatel nenapadá žádné pravomocné rozhodnutí v řízení, jehož byl účastníkem, opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci a blížeji nespecifikuje, k porušení jakých ústavně zaručených práv mělo k jeho tíži dojít, což jsou základní obsahové prvky, které charakterizují individuální ústavní stížnost [srov. ustanovení ].

Vzhledem k tomu, že stěžovatelův návrh nebyl spojen s ústavní stížností ani s návrhem na obnovu řízení, nezbylo Ústavnímu soudu než jej odmítnout podle z důvodu zjevné neoprávněnosti navrhovatele k podání takového návrhu dle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2008

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu