Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 169/08

Ústavní soud rozhodl dne 18. února 2008 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. C. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 11. 2007, č.j. -702, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností předanou k poštovní přepravě dne 18. 1. 2008 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaného usnesení, neboť má za to, že postupem obvodního soudu byla porušena jeho základní práva garantovaná a d (dále jen "").

V záhlaví citovaným usnesením obvodní soud ve stále probíhajícím řízení o zrušení práva společného nájmu mezi žalobkyní - Ing. J. H. a stěžovatelem rozhodl o vyloučení k samostatnému projednání řízení o protinávrhu stěžovatele datovaného dnem 26. 10. 2007.

Stěžovatel v podané ústavní stížnosti namítá, že obvodní soud svým postupem, kdy zamítl vzájemný návrh stěžovatele, mu brání domoci se stanoveným postupem svého práva, v tomto případě na vynesení rozsudku ve věci sporné, v přiměřeném čase a bez zbytečných překážek a zbytečného opakování všech procesních úkonů a důkazů, které již jednou v té věci uskutečnil. Takové rozhodnutí jde i proti principu procesní ekonomie a neúměrně zvyšuje finanční a časové náklady stěžovatele na vedení procesu. Proto navrhuje, aby Ústavní soud v záhlaví citované usnesení obvodního soudu svým nálezem zrušil a přikázal mu vynést v přiměřené době usnesení o způsobu pokračování v řízení.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené .

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost dle písm. d)y ČR tvoří procesní prostředek k ochraně zaručených základních práv a svobod, který je ovšem vůči ostatním prostředkům, které slouží jednotlivci k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity. V ustanovení je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jeden z atributů ústavní stížnosti tedy, že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Bylo by zásahem do pravomoci obecných soudů a porušením principu dělby moci, pokud by Ústavní soud rozhodoval bez toho, aniž by byla dána možnost příslušným orgánům k realizaci jejich pravomocí.

V daném případě bylo řízení o protinávrhu stěžovatele vyloučeno k projednání v samostatném řízení před soudem prvého stupně. Stěžovatel tak podal ústavní stížnost, ačkoli řízení před obecnými soudy stále pokračuje. Skutečnost, že napadené rozhodnutí není dále přezkoumatelné odvoláním či dovoláním, tedy neznamená, že byly vyčerpány veškeré dostupné procesní prostředky a že jediným použitelným nástrojem je ústavní stížnost. Za této situace je ústavní stížnost předčasná, neboť stěžovateli jsou k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro něj nepříznivému rozhodnutí. Jak bylo již výše konstatováno, pokud by byla za daného stavu ústavní stížnost věcně posouzena před rozhodnutím obecných soudů, mohl by Ústavní soud nepřípustně zasáhnout do rozhodování obecných soudů.

Pokud jde o druhou námitku stěžovatele stran porušení práva na vyřízení věci bez zbytečných průtahů a v přiměřené lhůtě, také tuto část ústavní stížnosti musel Ústavní soud hodnotit jako nepřípustnou, neboť novelou , o soudech, soudcích provedenou byl do právního řádu včleněn s účinností od 1. 7. 2004 nový institut - tzv. návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu ( zákona o soudech a soudcích). Vzhledem k této snaze zákonodárce zavést do právního řádu nový efektivnější prostředek sloužící jednotlivci k nápravě situace vzniklé průtahy v řízení, považuje Ústavní soud za nezbytnou podmínku přípustnosti ústavní stížnosti proti zbytečným průtahům v řízení vyčerpání tohoto návrhu před obecnými soudy (srov. např. nález ze dne 17. 8. 2004,

sp. zn.

dostupný na www.judikatura.cz). Pokud proto stěžovatel před podáním ústavní stížnosti tento prostředek nevyčerpal, musí být ústavní stížnost brojící proti průtahům v řízení a jeho nepřiměřené délce rovněž odmítnuta jako nepřípustná podle .

S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost podle , jako nepřípustný návrh odmítl.

Za této situace již soudce zpravodaj nevyzýval stěžovatele k odstranění vad ústavní stížnosti (absence právního zastoupení, které je v řízení před Ústavním soudem podle ust. obligatorní). Rovněž s ohledem na výsledek řízení o ústavní stížnosti pak nemohlo být vyhověno ani návrhu stěžovatele na přiznání náhrady nákladů řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. února 2008

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj