Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3268/07

Ústavní soud rozhodl dne 6. února 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky D. H., zastoupené Mgr. Lenkou Jindrovou, advokátkou, advokátní kancelář se sídlem Kosmonosy, Jizerská 915, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2007 č. j. -230 a Okresního soudu v Nymburce ze dne 20. 3. 2007 č. j. -198, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka jako matka nezletilého J. P., F. a K. P., se cestou ústavní stížností domáhala zrušení výše označených rozsudků, jimiž nebylo vyhověno podanému návrhu na zvýšení výživného pro jmenované děti. Uvedla, že jejich otec získal z prodeje restituovaných nemovitostí částku 6 143 333,- Kč, což v době dřívějšího rozhodování o výživném zatajil, i když výnos z prodeje údajně daroval svým dětem narozeným v manželství zaniklém smrtí manželky, pak nadále užívá luxusní automobil zakoupený za částku přesahující jeden milion korun, jeho životní úroveň je vysoká a neodpovídá příjmům, které byly soudem zjištěny - tj. důchodu a příjmu z pronájmu. Vyslovila přesvědčení, že tvrzeným darem dětem z předcházejícího vztahu se otec nezletilých bez vážného důvodu vzdal majetkového prospěchu ve smyslu zákona o rodině a poněvadž soudy k této skutečnosti nepřihlédly, považuje jejich rozsudky za rozhodnutí, jimiž bylo zasaženo do práv, zakotvených v , 3 a 4, v d, jakož i v , 2, v , 2, v a Úmluvy o právech dítěte, konečně za rozsudky, vydané v rozporu s , , a zákona o rodině. Dále uvedla, že při hodnocení potřeb dětí soudy nepřihlédly k její osobní péči o ně, k tomu, že povinnost otce k dětem je zúžena na 2 - 3 hodiny měsíčně, kdy je s nimi v kontaktu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Praze přezkoumal v souladu s a rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 20. 3. 2007, jímž tento soud zamítl návrh matky nezletilých dětí (nyní stěžovatelky) na zvýšení výživného určeného dohodou rodičů, schválenou soudem dne 26. 4. 2006 a to částkou 4 000,- Kč pro nezletilého J., částkou 3 100,- Kč pro nezletilého F. a ve stejné výši pro nezletilého K., když od 1. 6. 2006 požadovala výživné v částce 15 000,- Kč pro každé z dětí a důvodně jej jako věcně správný potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud pak opodstatněně konstatoval, že shodně se soudem I. stupně neshledal na straně dětí či těch, kteří k nim mají vyživovací povinnost takovou změnu poměrů, pro níž by bylo možno změnit dohody a soudní rozhodnutí o výživném. Pokud jde o jednání otce po obdržení majetku z restitucí, oba soudy správně darování výnosu z prodeje tohoto majetku dětem z předchozího vztahu nehodnotily jako chování, na něž by bylo možno aplikovat ustanovení zákona o rodině a považovat je tedy za otcovo vzdání se majetkového prospěchu bez vážného důvodu. Lze dodat, že ke změně poměrů na straně dětí či matky, tvrdící v ústavní stížnosti, že nebyl vzat zřetel na rozsah její péče o ně, od pravomocného rozsudku o schválení dohody rodičů ze dne 26. 4. 2006 rovněž dojít nemohlo, a proto výše citovaná napadená rozhodnutí nejsou ani v rozporu s ustanoveními zákona o rodině, zejména s , a .

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. února 2008

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu