Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2844/07

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníka řízení soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou, ve věci navrhovatele B. J., právně zastoupeného Mgr. Radkem Hladinou, Římská 36, Praha 2, proti rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne 21. 8. 2001, č.j. -24, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 5. 11. 2007 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení výše citovaného rozsudku okresního soudu. Své podání spojil stěžovatel s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku.

Vedlejší účastník se žalobou podanou dne 10. 8. 2000 u Okresního soudu Praha - východ domáhal po stěžovateli zaplacení částky 51.380,- Kč s přísl. Ve věci rozhodl Okresní soud Praha - východ nejprve platebním rozkazem, č.j. -6, který se však nepodařilo stěžovateli doručit. Vzhledem k tomu, že v rámci zjišťování pobytu v prosinci 2000 bylo Okresnímu soudu Praha - východ ze strany Obecního úřadu Přezletice sděleno, že se stěžovatel na adrese Přezletice, dlouhodobě nezdržuje a jiný pobyt Okresní soud Praha - východ nezjistil, ustanovil usnesením, č.j. -13, ze dne 2. 4. 2001 stěžovateli opatrovníka, L. J., soudní tajemnici Okresního soudu Praha - východ. Ustanovený opatrovník se ve věci nevyjádřil. Následně rozsudkem Okresního soudu Praha - východ, č.j. -24, ze dne 21. 8. 2001 bylo stěžovateli uloženo uhradit vedlejšímu účastníkovi výše uvedenou finanční částku. Proti rozsudku nepodal opatrovník odvolání a ze soudního spisu se podává, že se ani neúčastnil ústního jednání ve věci konaného dne 21. 8. 2001. Rozhodnutí nebylo stěžovateli nikdy doručováno a nebylo ani pátráno po jeho pobytu.

Stěžovatel je toho názoru, že uvedeným postupem došlo k zásahu do jeho základních lidských práv garantovaných a d.

II.

Ústavní soud si v předmětné věci vyžádal vyjádření Okresního soudu Praha - východ, z něhož vyplynulo, že soud prováděl v dané věci šetření prostřednictvím Obecního úřadu Přezletice a Policie ČR, Obvodní oddělení v Brandýse nad Labem, zda se stěžovatel zdržuje na adrese svého trvalého bydliště. Obecní úřad Přezletice i Policie ČR shodně sdělili soudu, že se B. J. v místě svého trvalého bydliště dlouhodobě nezdržuje a jeho pobyt není znám. V současné době podal stěžovatel odvolání, kterým se bude soud teprve zabývat, z uvedeného důvodu pak nebyl Ústavnímu soudu předložen požadovaný spis.

III.

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, neměl by Ústavní soud realizaci této pravomoci bránit tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán.

V předmětném případě došlo k podání odvolání, o němž nebylo dosud rozhodnuto, je tedy zřejmé, že nebyly vyčerpány všechny opravné prostředky a návrh je tak třeba považovat za nepřípustný. Pokud by Ústavní soud za současné procesní situace přistoupil k věcnému přezkoumání případu, zasáhl by tak do pravomoci příslušného orgánu státní moci, tj. odvolacího soudu. Věcně a místně příslušný odvolací soud se teprve bude muset vznesenými námitkami stěžovatele zabývat a v odůvodnění náležitě vypořádat. V případě, že by se stěžovatel neztotožnil se závěry vyplývajícími z takového rozhodnutí odvolacího soudu, bude na jeho zvážení, jaké právní kroky ve své věci podnikne.

S ohledem na probíhající odvolací řízení dospěl Ústavní soud k závěru, že by bylo rovněž předčasné vyhovět návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti.

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. ledna 2008

Michaela Židlická

soudce zpravodaj