Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2695/07

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele: J. D., zastoupeného Mgr. Milanem Schubertem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Mírové náměstí 157/30, proti rozhodnutí Ministra spravedlnosti České republiky ze dne 23. 1. 2007, č.j. 1866/2004-MO-M/54, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 16. 10. 2007, stěžovatel navrhl, aby pro porušení , a základních práv a svobod (dále jen " ") a a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod Ústavní soud zrušil v záhlaví označené rozhodnutí Ministra spravedlnosti ČR, kterým bylo povoleno jeho vydání k trestnímu stíhání do Ruské federace.

Z šetření Ústavního soudu se podává, že již dne 23. 1. 2007 bylo stěžovateli i jeho tehdejšímu obhájci odesláno sdělení, že napadeným rozhodnutím Ministra spravedlnosti bylo povoleno vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Ruské federace "s odkladem realizace" do doby po skončení trestního stíhání vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , a dne 21. 8. 2007 pak byla stěžovateli k jeho žádosti zaslána kopie tohoto rozhodnutí. Že výše uvedené sdělení bylo doručeno, stěžovatel v ústavní stížnosti nezpochybňuje, přičemž také ze skutečnosti, že dopisem ze 14. 8. 2007 dodatečně požádal o zaslání stejnopisu rozhodnutí ministra, se podává, že se o tomto rozhodnutí dozvěděl již z původního podání ministerstva spravedlnosti.

Podle o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), platí, že neposkytuje-li stěžovateli zákon procesní prostředek k ochraně práva (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2005, sp. zn. 117/2005), lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.

Je tedy zjevné, že byla-li ústavní stížnost podána až 16. 10. 2007, stalo se tak až po uplynutí této lhůty, přičemž její zmeškání podle konstantní judikatury Ústavního soudu nelze prominout. Stěžovatel "se dozvěděl o zásahu orgánu veřejné moci" už ze sdělení ze dne 23. 1. 2007, a další podání ministerstva spravedlnosti ze dne 21. 8. 2007 je v daných souvislostech již bez významu.

Nad tento rámec a již jen k připomenutí stěžovateli se sluší poznamenat, že jeho námitky proti napadenému rozhodnutí svým obsahem typově nepatří mezi ty, na jejichž základě může ministr spravedlnosti rozhodnout, že se vydání do cizího státu nepovoluje [srov. § 399 odst. 2 písm. a) až c) tr. řádu]. Naopak jsou zohlednitelné v řízení před obecnými soudy (srov. § 397 tr. řádu), a z jimi vydaných rozhodnutí se podává, že namítané okolnosti nepřehlédly; tato rozhodnutí však ústavní stížností napadena nebyla (ostatně i zde by tak bylo opožděně).

V důsledku řečeného nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle odmítnout, neboť je návrhem podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. ledna 2008

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj