Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2500/07

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů a/ J. Š. a b/ E. Š., zastoupených Mgr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem se sídlem Brně, Jana Uhra 13, proti postupu Městského soudu v Brně ve věci odvolání proti rozsudku ze dne 22. 3. 2007, č.j. -107, takto :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatelé domáhají, aby Ústavní soud "vyslovil porušení jejich práva na spravedlivý proces dle článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dle d a aby obnovil stav před porušením (jejich) práva ve věci sp. zn. vedené u Městského soudu v Brně".

Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že kritizovaný postup Městského soudu v Brně spočívá v tom, že nepřihlížel k jejich odvolání, které bylo podáno v zákonné lhůtě z toho důvodu, že coby podání učiněné elektronicky nebylo podle v zákonem předepsané třídenní lhůtě doplněno předložením jeho originálu.

Z vyjádření předsedkyně senátu (samosoudce) městského soudu se podává, že elektronické odvolání stěžovatelů ze dne 11. 6. 2007, ač byl k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení , o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů, městský soud nepovažoval za relevantní procesní úkon, protože nebylo ve lhůtě tří dnů podle doplněno podáním písemným. Nedostatek odůvodnění stěžovatelé doplnili "po nadbytečné" výzvě soudu podáním ze dne 27. 9. 2007, které soud považoval za odvolání původní, a jako opožděné je usnesením ze dne 9. 11. 2007, č.j. -149, odmítl ( ). Právní názory, vyslovené v nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. 319/05, pokládá v dané věci předsedkyně senátu městského soudu za nepřijatelné.

Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")].

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. téhož předpisu).

Ústavní stížnost se vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

Vzhledem k tomu, že po podání ústavní stížnosti obecný soud vydal rozhodnutí, proti kterému stěžovatelé mohou využít řádného opravného prostředku (odvolání) a dosáhnout tak nápravy, které se domáhají cestou podané ústavní stížnosti, není na místě o ní rozhodovat také proto, že by tím bylo nepřípadně zasaženo do rozhodovacích procesů obecných soudů. Požadavek vyčerpat podústavní opravné prostředky zahrnuje i ty "procesní prostředky", jež spočívají v dispozicích, které obecně skýtá dosud probíhající řízení, resp. řízení, jež na základě takového prostředku může být zahájeno (zde odvolání proti usnesení o odmítnutí odvolání soudem prvního stupně).

Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud i v posuzovaném případě k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle shora citovaného ustanovení téhož zákona odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2008

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj