Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3215/07

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. K., právně zastoupeného Mgr. Martinou Tetzeliovou, advokátkou se sídlem Houškova 30, Plzeň, proti usnesení Okresního soudu Plzeň - město ze dne 8. 8. 2007 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byla zamítnuta jeho žádost o podmínečné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

Stěžovatel byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 7 let a 8 měsíců a žádost o podmínečné propuštění odůvodnil zdravotními důvody. Okresní soud po zhodnocení všech relevantních skutečností však dospěl k závěru, že stěžovatel neprokázal naplnění jedné z podmínek podmínečného propuštění, a to prognózy vedení řádného života. Proti usnesení soudu I. stupně podal stěžovatel stížnost, kterou Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 19. 9. 2007, sp. zn. , zamítl jako opožděně podanou.

Ústavní soud předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), včetně podmínek podle ustanovení , jímž je vyžadováno, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Ústavní stížnost není přípustná.

Podle platí, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva. Podle ust. téhož zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Ústavní soud ve své ustálené judikatuře opakovaně konstatuje, že za takový opravný prostředek lze považovat pouze ten, který byl podán řádně, tedy o němž bylo meritorně rozhodnuto, nikoliv ten, který byl odmítnut či zamítnut pro formální vady.

V daném případě stěžovatel podal proti usnesení soudu I. stupně stížnost, která byla stížnostním soudem zamítnuta z důvodu opožděného podání, neboť zákonná lhůta stěžovateli marně uplynula dnem 13. 8. 2007, a stížnost byla podána až dne 22. 8. 2007.Ústavnímu soudu tedy nezbývá než konstatovat, že stěžovatel ve smyslu shora citovaného ustanovení nevyčerpal všechny prostředky k ochraně svého práva, a proto je nutné na ústavní stížnost pohlížet jako na nepřípustnou. V případě stěžovatele by byla přípustná pouze ústavní stížnost směřující proti usnesení krajského soudu, pokud by obsahovala námitky, kterými by stěžovatel polemizoval s posouzením stížnosti jako opožděné.

Proti usnesení krajského soudu však stěžovatel v ústavní stížnosti nebrojí, ústavní stížnost směřuje výhradně proti usnesení soudu I. stupně, a Ústavní soud ji proto z výše uvedených důvodů odmítl jako nepřípustnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2008

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj