Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2986/07

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti M. R., zastoupeného Mgr. Martinou Stínkovou, advokátkou se sídlem advokátní kanceláře v Kladně, T. G. Masaryka 346, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), faxovým podáním dne 21. 11. 2007, doplněnou podáním podaným k poštovní přepravě dne 22. 11. 2007, se stěžovatel domáhal zrušení výroku II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. , kterým podle tvrzení stěžovatele byla porušena zásada presumpce neviny podle d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Z předložené ústavní stížnosti a přiložených příloh Ústavní soud zjistil, že v trestní věci vedené u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZV 105/2007 proti obviněnému stěžovateli a spol. vydala státní zástupkyně dne 27. 7. 2007 usnesení, jímž podle § 71 odst. 3 tr. řádu ponechala stěžovatele stíhaného pro trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1 tr. zákona ve vazbě. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím pak bylo na základě stížnosti stěžovatele proti rozhodnutí o ponechání stěžovatele ve vazbě Městským soudem v Praze ve výroku II. rozhodnuto tak, že se podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu jako nedůvodná stížnost stěžovatele zamítá, podle § 73 odst. 1 písm. a) tr. řádu se nepřijímá záruka za další chování stěžovatele společnosti Cleaning Servis v.o.s., podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu se nepřijímá písemný slib stěžovatele a podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. řádu se nad stěžovatelem nevyslovuje dohled probačního úředníka.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že ve věci rozhodující soud se nezabýval všemi argumenty a námitkami stěžovatele, nevzal v úvahu existující okolnosti u stěžovatele, které úvahu založenou hrozbou vysokým trestem eliminují a nevysvětlil, ze kterých konkrétních skutečností vyplývá obava, že se stěžovatel bude chovat způsobem uvedeným v ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu. Na podporu své argumentace stěžovatel poukázal na nález Ústavního soudu

sp. zn.

.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, resp. že nedošlo k tvrzenému zásahu do základních práv stěžovatele.

Do úvah (a rozhodnutí jimi podložených) plynoucích ze skutkových zjištění v době rozhodování obecných soudů o vazbě známých, se Ústavní soud ve smyslu své dnes již ustálené judikatury cítí oprávněn zasáhnout zpravidla jen tehdy, není-li rozhodnutí obecného soudu o vazbě podloženo zákonným důvodem ( a násl. y) buď vůbec, anebo jestliže tvrzené a nedostatečně zjištěné důvody vazby jsou v extrémním rozporu s kautelami plynoucími z ústavního pořádku České republiky (srov. kupř. nález ve věci

sp. zn.

, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení, sv. 6, č. 88, vydání 1., Praha, C. H. Beck 1997).

Podle přesvědčení Ústavního soudu napadené usnesení z hlediska požadavků kladených na obsah takovýchto rozhodnutí uvedených v § 134 odst. 2 tr. řádu obstojí, a to v nezbytném rozsahu stran odůvodnění rozhodnutí o ponechání stěžovatele ve vazbě [§ 67 písm. a) tr. řádu] i v mezích argumentů, jež tvoří rozhodovací důvody obsažené v nálezu

sp. zn.

. V tomto ohledu je za stávající důkazní situace pod aspektem úsudku o závažnosti stíhané trestné činnosti, existence reálné "hrozby vysokého trestu" a okolností soudem zjištěných k osobě stěžovatele relevantní názor soudu, že další trvání vazby je zcela na místě, takto ústavně souladným výrazem nezávislého soudního rozhodování ( y).

V souladu se zásadou minimalizace zásahů do činnosti obecných soudů Ústavní soud shledal, že v postupu Městského soudu v Praze nelze spatřovat porušení zákonných ustanovení promítajících se do roviny protiústavnosti. Městský soud interpretoval a aplikoval trestní řád ústavněprávně konformním způsobem a proto Ústavní soud nemohl přisvědčit tvrzení stěžovatele o porušení jeho tvrzených základních práv zaručených ústavním pořádkem.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. prosince 2007

Miloslav Výborný

předseda IV. senátu Ústavního soudu