Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3179/07

Ústavní soud rozhodl dne 19. prosince 2007 v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Elišky Wagnerové (soudkyně zpravodajka) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti M. K., zastoupené Mgr. Ing. Petrem Konečným, advokátem se sídlem Olomouc 9, Na Střelnici 39, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2007, č. j. -106, proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 9. 8. 2007, č. j. -101, a proti výroku IV. rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 21. 2. 2007, č. j. -89, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se včasnou ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále " ") a řádnou ústavní stížností domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí vydaných v řízení o jí podané vylučovací žalobě. Stěžovatelka tvrdila, že vydáním těchto rozhodnutí bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces garantované d (dále " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále "Úmluva"). Porušeno mělo být též právo na nedotknutelnost bydlí, garantované y. A porušen měl být i y ČR.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdila, že zásahu do jejích základních práv se okresní soud dopustil tím, že v jednom rozhodnutí rozhodl dvěma protichůdnými výroky (výrokem III. televizor vyloučil z exekuce a výrokem IV. žalobu ohledně této položky zamítl). Stěžovatelka proto podala okresnímu soudu návrh na opravu rozsudku, kterému však nebylo vyhověno a ani krajský soud tuto vadu nenapravil. Obecné soudy nezohlednily, že sepis věcí provedli pracovníci exekutora protiprávně a porušili nedotknutelnost obydlí.

Z rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 21. 2. 2007, č. j. -89 Ústavní soud zjistil, že okresní soud výrokem III. vyloučil z exekuce sepsané položky č. 1, 7, 10, 11, 18, 21-25, výrokem IV. zamítl žalobu podanou spolužalobkyní a) ohledně položek 1, 7, 10, 11, 18, 21-25 a výrokem V. zamítl žalobu na vyloučení položek 2-6, 8, 9, 12, 19. V odůvodnění je uveden důvod zamítnutí žaloby ve vztahu k položkám výroku III.

Z usnesení Okresního soudu ze dne 9. 8. 2007, č. j. -101, Ústavní soud zjistil, že jím byl zamítnut návrh stěžovatelky na opravu výše uvedeného rozsudku, jímž se domáhala vypuštění výroku IV., pro nekorespondenci s odůvodněním. Toto usnesení napadla stěžovatelka odvoláním, kde argumentovala obdobně jako v návrhu na opravu rozsudku.

Z usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 26. 9. 2007, sp. zn. , Ústavní soud zjistil, že jím bylo potvrzeno výše uvedené usnesení okresního soudu, neboť odvolání nebylo důvodné.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti ( y ČR). Ústavní soud není povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního práva a zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů může jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody ( ).

Stěžovatelka žádala ochranu před postupem soudů, které podle ní nesprávně odmítly opravit rozsudek okresního soudu. Avšak obecné soudy shodně uvedly, že v rámci oprav chyb v psaní a počtech dle ust. není možné měnit obsah rozhodnutí, což byl cíl návrhů stěžovatelky (srov. str. 3 odst. 2 napadeného usnesení krajského soudu sp. zn. a str. 2 odst. 3 napadeného usnesení okresního soudu č. j. -101).

Tyto závěry obecných soudů nevybočují z mezí ústavnosti. Nápravy vad rozsudku mohla stěžovatelka dosáhnout řádně a včas podaným odvoláním. Stěžovatelka byla v nalézacím řízení před okresním soudem zastoupena obecným zmocněncem s vysokoškolským vzděláním, později advokátem a odpovědnost za volbu event. vadného procesního postupu jde na vrub této osoby.

Ústavní soud neshledal v napadených rozhodnutích porušení stěžovatelčiných základních práv, jak tvrdila v ústavní stížnosti. Proto senát Ústavního soudu ČR ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 19. prosince 2007

Ivana Janů

předsedkyně senátu