Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2712/07

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky HIRSCH BETEILIGUNGS GmbH, se sídlem v Linci, Huemerstrasse 2, Rakouská republika, zastoupené JUDr. Ing. Janem Kotilem, advokátem v Českých Budějovicích, Holečkova 2628/3A, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. července 2007, čj. -156, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. května 2007, čj. -143, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora označených rozhodnutí. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím Obvodní soud pro Prahu 6 odmítl jako opožděné odvolání stěžovatelky proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 14. května 2004, čj. -29. Obvodní soud tak rozhodl proto, že rozsudek byl stěžovatelce doručen tzv. fikcí doručení, a to dne 14. června 2004, a nabyl právní moci 30. června 2004. Odvolání stěžovatelky z února 2006 bylo proto opožděné. Rozhodnutí obvodního soudu potvrdil jako správné Městský soud v Praze, a to ústavní stížností rovněž napadeným usnesením.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti namítá porušení základního práva podle d. Stěžovatelka upozorňuje, že sporný rozsudek ani odvolání jí nebyly nikdy doručeny, když mělo být doručováno na adresu sídla stěžovatelky v Rakousku a nikoliv na adresu organizační složky stěžovatelky v České republice.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "", soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. ).

Ústavní stížnost se vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("neústavním") institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

Podle může účastník řízení žalobou pro zmatečnost napadnout rovněž pravomocné rozhodnutí prvostupňového nebo odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Žaloba pro zmatečnost představuje mimořádný opravný prostředek, který především slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (zmatečností), jestliže je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková pravomocná rozhodnutí byla odklizena bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná.

Právě takové (právní) námitky uplatnila stěžovatelka v ústavní stížnosti, aniž by se však k tomuto (mimořádnému) opravnému prostředku uchýlila. Tím, že žaloba pro zmatečnost podána nebyla (resp. ústavní stížností není dokládán opak), vyvstala situace, kdy stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Teprve pokud obecné soudy stěžovatelce nevyhoví v rámci žaloby pro zmatečnost, bude ústavní stížnost přípustná.

Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle citovaného odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. prosince 2007

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu