Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1480/07

Ústavní soud rozhodl dne 29. listopadu 2007 v senátě složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. D. K., zastoupené Mgr. Ritou Kubicovou, advokátkou v Ostravě, Nemocniční 2902/13, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2005, čj. -30, a usnesení Okresního soudu v Bruntále, pobočka Krnov, ze dne 11. 11. 2004, čj. -22, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 6. 6. 2007 napadla stěžovatelka výše označená rozhodnutí obecných soudů a s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva dle a d a y, se domáhala jejich zrušení.

Jak Ústavní soud z ústavní stížnosti a jejích příloh zjistil, napadeným usnesením okresního soudu bylo podle ustanovení (dále jen "") zastaveno řízení ve věci výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy pro částku 20 850 Kč, zahájené na návrh stěžovatelky jako oprávněné proti povinnému S. Jastrzembskému. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka odvolání, načež krajský soud ústavní stížností napadeným usnesením je potvrdil s tím, že správné znění výroku je, že výkon rozhodnutí se zastavuje. Rozhodnutí odvolacího soudu napadla stěžovatelka dovoláním, které ale Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 19. 3. 2007, sp. zn. , jako nepřípustné odmítl.

V ústavní stížnosti stěžovatelka poukazuje na poučovací povinnost soudů a v této souvislosti jim vytýká, že jí měly sdělit své konkrétní skutkové a především právní hodnocení dané věci. Pokud na podkladě sdělení České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zjistily, že výkon rozhodnutí není možný, pak jednak měly zkoumat majetkové poměry povinného podrobněji a neomezovat se na vyjádření o těchto majetkových poměrech, jednak ji měly na nemožnost výkonu rozhodnutí upozornit. V důsledku takto vzniklé nepředvídatelnosti soudních rozhodnutí mělo být porušeno její právo na spravedlivý proces.

Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (, 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen ""), přičemž dospěl k závěru, že se jedná o zjevně neopodstatněný návrh.

Obecné soudy výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastavily na návrh ČSSZ s tím, že povinný nepobírá déle než rok důchod v takové výši, aby z něj mohly být srážky prováděny, přičemž postupovaly tak, jak jim ukládá ustanovení , což ani sama stěžovatelka v ústavní stížnosti nenapadá. Jde-li o její tvrzení, že soudy nesplnily svou poučovací povinnost, z ústavní stížnosti není zřejmé, v jakém konkrétním ohledu ji tyto měly poučit a na jakých procesních právech byla v důsledku absence tohoto poučení dotčena v řízení o návrhu ČSSZ na zastavení výkonu rozhodnutí. Pokud stěžovatelka tvrdí, že jí obecné soudy nesdělily konkrétní skutkové a právní hodnocení, není Ústavnímu soudu patrno, jakým zákonem předpokládaným způsobem se tak mělo stát, nehledě na skutečnost, že stěžovatelka v daném řízení měla možnost se s příslušnými závěry seznámit a brojit proti nim cestou řádného i mimořádného opravného prostředku, čehož ostatně také využila. Jde-li o požadavek stěžovatelky, aby obecné zkoumaly, zda povinný nemá nějaký jiný majetek, pak k tomuto bodu se již vyjádřil dovolací soud, který konstatoval, že otázka existence jiného majetku je z hlediska rozhodování ve smyslu irelevantní. Možno snad jen podotknout, že stěžovatelka může navrhnout výkon rozhodnutí jiným způsobem a před tím požádat příslušný soud o pomoc ve smyslu a

S ohledem na tyto důvody Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. listopadu 2007

Vladimír Kůrka

předseda senátu Ústavního soudu