Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2666/07

Ústavní soud rozhodl dne 13. listopadu 2007 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky R. K., zastoupené JUDr. Alexejem Závadou, advokátem se sídlem Volyňská 1190/3a, 100 00 Praha 10, o ústavní stížnosti proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. srpna 2007 sp. zn. a usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství Praha I, Služby kriminální policie a vyšetřování, 6. oddělení obecné kriminality, ze dne 31. července 2007 ČTS: ORI-35/6OOK-1-2005-Še, a o návrhu na vyslovení toho, že "právní úprava obsažená v § 88 trestního řádu porušuje princip demokratického právního státu ke kterému se Česká republika hlásí v y a je proto neústavní a proto ji nelze vůči stěžovatelce použít", takto:

I. Ústavní stížnost se odmítá.II. Shora citovaný akcesorický návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelce, obviněné ze spáchání trestného činu kuplířství dle § 204 odst. 1 tr. zák., byla v záhlaví citovaným usnesením Policie ČR uložena pořádková pokuta ve výši 25.000,- Kč. To z důvodu, že nevyhověla výzvě k odebrání hlasového srovnávacího materiálu, když v předmětném rozhodnutí bylo k odůvodnění tohoto postupu současně krom dalšího jednak konstatováno, že jediným usvědčujícím důkazem proti ní je odposlech a záznam telefonních hovorů pořízených dle § 88 tr. řádu, a dále, že je třeba zjistit totožnost osob, které se měly dopouštět trestného činu tím, že "zjednávaly jiné k prostituci a z této kořistily". V záhlaví rovněž uvedeným usnesením, poté, co se ztotožnil s vývody v něm obsaženými, Obvodní soud pro Prahu 1 stížnost stěžovatelky směřující do usnesení policejního orgánu zamítl.

Tato rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení stěžovatelka napadla ústavní stížností s tvrzením, že jsou v rozporu s ústavními kautelami obsaženými v a y ČR a jejím právem na spravedlivý proces ( a násl. d). Na jejich základě je stěžovatelka dle svého náhledu nepřípustně nucena podávat svědectví proti vlastní osobě, ačkoli "ji tuto povinnost žádný zákon neukládá a dokonce ji před podáváním důkazů proti své osobě zákon chrání". V té souvislosti rovněž pro blíže rozvedené výhrady stěžovatelka tvrdila, že ustanovení tr. řádu je v rozporu s ústavním pořádkem. V důsledku uvedeného se domáhala odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí a posléze i jejich zrušení a vyslovení výroku (o protiústavnosti tr. řádu) formulovaného v záhlaví.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Stejně postupuje, shledá-li u návrhu podaného podle až 4 důvody k odmítnutí podle , d), tj. jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným nebo o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný [ ve spojení s , d) , ve znění pozdějších předpisů].

Jak se z judikatury Evropského soudu pro lidská práva podává, porušení zásady zákazu donucování k sebeobvinění není založeno stran získání hlasového materiálu potud, že "hlasové vzorky, které neobsahovaly žádné sebeobviňující výroky, mohou být považovány za podobné s krevními, vlasovými nebo jinými tělesnými či objektivními vzorky používanými v soudním lékařství, na něž se právo nepřispívat k obvinění proti sobě nevztahuje (viz Saunders proti Spojenému království, 1996)" (P. G. a J. H. proti Spojenému království, in: Soudní judikatura, Přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva č. 2/202, s. 76 a násl., resp. s. 85). Tento závěr se promítá přiměřeně i do nepřiznání ústavněprávní relevance vývodům stěžovatelky v předmětné věci. Napadená rozhodnutí jsou dle názoru Ústavního soudu v nezbytném rozsahu přezkoumatelným způsobem odůvodněna, stran námitky stěžovatelky nezakládají nepřípustné ústavněprávní konsekvence a v tom rámci z hlediska ústavně zaručených základních lidských práv obstojí [ , d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, písm. g) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech], pročež na obsah jejich odůvodnění postačí odkázat.

Ustanovení tr. řádu nebylo v rozhodovacích důvodech napadených usnesení aplikováno, z čehož plyne, že stěžovatelka evidentně není osobou oprávněnou k podání návrhu na jeho zrušení (srov. ), resp. ve vztahu k petitu návrhu nutno říci, že k vyslovení výroku stěžovatelkou požadovaného - že tuto právní úpravu vůči ní nelze použít - není Ústavní soud příslušný (srov. téhož zákona).

Vzhledem k uvedenému bylo tudíž o návrhu stěžovatelky rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , resp. d), odst. 2 písm. a), b) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Návrh na odklad vykonatelnosti napadených usnesení se takto pro neprodlené rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti stal bezpředmětným.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. listopadu 2007

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu