Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1908/07

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti JUDr. J. K., zastoupeného JUDr. Martinem Kalistou, advokátem se sídlem Panská 1, Praha 1, proti nejasně vymezeným rozhodnutím obecných soudů, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ještě před tím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Z toho vyplývá, že pouze v případě, když návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, může se jím zabývat také věcně.

Ústavní soud především zkoumal, zda je návrh stěžovatele prostý vad. Dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost obsahovala nesrozumitelný petit, takže z návrhového žádání nebylo jednoznačně zřejmé, jaká rozhodnutí mají být dle stěžovatele Ústavním soudem (v případě vyhovění ústavní stížnosti) zrušena.

Text ústavní stížnosti ze dne 16.7.2007 - co do vymezení petitu návrhu - zněl takto: Podle doporučení Evropského soudu ve Štrasburku připojuji s prosbou o prošetření otázku řízení Okresního soudu v Českých Budějovicích, č.j. 17C120/2000/97 a Krajského soudu v Českých Budějovicích ze 7.3.2002, č.j. 19 CO1626/2002 V případě 12C210/2000 a 19CO1626/2002 z 16.7.2002 stejných soudů.

Proto Ústavní soud vyzval stěžovatele, resp. jeho právního zástupce, k odstranění této vady ústavní stížnosti dopisem ze dne 5.10.2007, ve kterém mj. uvedl, že v ústavní stížnosti se vyskytla nejasnost v tom směru, že z ní není zřejmé, "jaká rozhodnutí obecných soudů před Ústavním soudem jsou vůbec napadána ve smyslu ust. § 82 zákona o Ústavním soudem. Tedy, sdělte Ústavnímu soudu, jaká rozhodnutí obecných soudů mají být dle stěžovatele Ústavním soudem zrušena." Dále Ústavní soud uvedl, že pokud ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy nedojde Ústavnímu soudu řádná ústavní stížnost, jíž budou uvedené vady návrhu odstraněny, bude návrh stěžovatele odmítnut [ust. , ve znění pozdějších předpisů].

Podle ustanovení , soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.

Podmínky aplikace tohoto ustanovení jsou v dané věci splněny, neboť lhůta k odstranění předmětné vady uplynula marně. Stěžovatel, resp. jeho právní zástupce sice dopisem ze dne 19.10.2007 reagoval na výzvu Ústavního soudu, nicméně předmětnou vadu ústavní stížnosti neodstranil. Uvedl pouze toto: "Ústavní stížnost proti rozhodnutím soudů v Českých Budějovicích."

Protože nebyly splněny formální předpoklady projednání ústavní stížnosti, nemohl se Ústavní soud jejím obsahem zabývat.

Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle ust. odmítl.

Nad rámec toho Ústavní soud dodává, že pokud snad stěžovatel zamýšlel napadnout ústavní stížností rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.7. 2002, sp. zn. , a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20.8.2002, sp. zn. se ovšem bezpečně a jednoznačně seznat nedalo - musela by být ústavní stížnost odmítnuta jako opožděně podaná. Podle ustanovení § 72 odst. 3 citovaného zákona, lze totiž ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, by byla citovaná rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích. Lhůta k podání ústavní stížnosti proti nim začala běžet dnem následujícím po jejich doručení. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.7. 2002, sp. zn. , byl přitom doručen stěžovateli dne 28.8.2002 (str. 124 spisu ), a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20.8.2002, sp. zn. , dne 9.9.2002 (str. 133 spisu ). Ústavní stížnost byla podána na poště dne 25.7.2007. Lhůta k podání ústavní stížnosti proti napadeným rozhodnutím by tedy uplynula marně.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2007

Vojen Güttler

soudce zpravodaj