Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1311/07

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti P. N., zastoupeného Mgr. Richardem Polmou, advokátem se sídlem Mladá Boleslav, Křížkové schody 67, proti rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 10. 2006 ve věci sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se svým návrhem domáhá zrušení shora uvedených rozsudků, jimiž mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces a na rovnost subjektů před zákonem ve smyslu a d.

Posuzovaná ústavní stížnost představuje rozšíření ústavní stížnosti stěžovatele vedené pod

sp. zn.

, které bylo Ústavnímu soudu doručeno až poté, co první senát Ústavního soudu o této ústavní stížnosti již rozhodl. Jelikož rozšíření původní ústavní stížnosti provedl stěžovatel během otevřené lhůty k jejímu podání, bylo považováno za nové podání, jemuž byla dle rozvrhu práce předělena

sp. zn.

.

V rámci nezměněného rozsahu petitu stěžovatel v rozšíření ústavní stížnosti namítá, že Nejvyšší soud protiprávně a v rozporu s ústavním pořádkem České republiky odmítl jeho dovolání pro nepřípustnost dle přechodných ustanovení novel . Podle názoru stěžovatele byla nepřípustnost dovolání shledána z důvodu nesprávného posouzení těchto přechodných ustanovení. Nejvyšší soud interpretoval dle stěžovatele přípustnost dovolání v rozporu s čl. II bodu 3 , čímž porušil stěžovatelovo právo na spravedlivý proces.

Ústavní stížnost je částečně zjevně neopodstatněná a částečně nepřípustná.

Ústavní soud vázán petitem ústavní stížnosti mohl posoudit její opodstatněnost pouze ve vztahu k rozhodnutí Nejvyššího soudu a to toliko ve světle vytýkaného denegationis iustitiae (více viz odůvodnění usnesení Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

). Ústavní soud přitom musí konstatovat, že v postupu Nejvyššího soudu v tomto ohledu neshledal žádná pochybení. Dovolací soud se v napadeném rozhodnutí výše uvedenými intertemporálními ustanoveními novely řídil, a není ani možno říci, že by přípustnost dovolání interpretoval ve stěžovatelově případě v rozporu s čl. II bodem 3 Námitka stěžovatele by nadto nebyla ústavněprávně relevantní ani v případě, kdy by Nejvyšší soud - hypoteticky - nepostupoval v souladu s přechodnými ustanoveními novel , neboť v případě stěžovatelovy právní věci právní úprava přípustnosti dovolání nedoznala předmětnou novelou žádných relevantních změn. Stěžovatel ostatně ve svém podání ani nikterak nekonkretizuje, které ustanovení a v jakém znění Nejvyšší soud mylně interpretoval, respektive opomněl aplikovat, a v čem přesně tedy stěžovatel shledává porušení svých ústavně zaručených práv.

Ta část ústavní stížnosti, jež směřuje proti výroku Nejvyššího soudu, kterým dovolací soud vrátil projednání věci soudu odvolacímu, je potom nepřípustná, přičemž Ústavní soud na tomto místě odkazuje na odůvodnění svého rozhodnutí ve věci

sp. zn.

.

Návrh stěžovatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku musel Ústavní soud taktéž odmítnout, neboť tento návrh sdílí osud ústavní stížnosti, jež není věcného projednání schopna.

Ústavní soud tak z výše uvedených důvodů návrh z části jako zjevně neopodstatněný a z části jako nepřípustný ve smyslu a , o Ústavním soudu, mimo ústní jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. listopadu 2007

Dagmar Lastovecká

předsedkyně senátu