Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 319/06

Ústavní soud rozhodl dne 5. listopadu 2007 v senátu složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 - Michle, zastoupené JUDr. Pavlem Dejlem, LL.M., Ph.D., advokátem, AK Jungmannova 24, 110 01 Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2006, č. j. -98, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2003, č. j. -66, rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 31. 12. 2002, č. j. FŘ - 10462/13/02, a dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu pro Prahu 9 ze dne 21. 1. 2002, č. j. 9698/02/009510/4977, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu je z jeho činnosti známo, že v průběhu řízení před Ústavním soudem se právní nástupkyní původní stěžovatelky Eurotel Praha, spol. s r. o., stala společnost ČESKÝ TELECOM, a. s., přičemž následně byl název obchodní firmy právní nástupkyně změněn na Telefónica O2 Czech republic, a. s., se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 - Michle, a proto dále v řízení pokračoval s právní nástupkyní původní stěžovatelky.

Ve skutkově i právně stejné věci stěžovatelky rozhodoval Městský soud v Praze rozsudky ze dne 2. 9. 2003, č. j. -95, ze dne 11. 11. 2003, sp. zn. , ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , ze dne 13. 4. 2004, sp. zn. , ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , ze dne 7. 5. 2004, sp. zn. , ze dne 13. 4. 2004, sp. zn. , ze dne 13. 4. 2004, sp. zn. , ze dne 11. 6. 2004, sp. zn. , ze dne 11. 6. 2004, sp. zn. , ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. , ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. , ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. , ze dne 9. 6. 2005, sp. zn. , ze dne 11. 12. 2003, č. j. -66, dále Nejvyšší správní soud rozsudky ze dne 25. 1. 2005, č. j. -141, ze dne 27. 2. 2006, sp. zn. , ze dne 9. 3. 2006, č. j. -100, a konečně Ústavní soud usneseními ze dne 26. 7. 2007,

sp. zn.

, ze dne 12. 9. 2007,

sp. zn.

, a ze dne 25. 9. 2007,

sp. zn.

.

Vzhledem k témuž okruhu účastníků řízení před Ústavním soudem (přičemž stěžovatelka byla ve všech těchto řízeních zastoupena týmž advokátem) nepovažuje Ústavní soud za nezbytné argumentaci, pro kterou i tuto ústavní stížnost bylo nutno odmítnout, znovu opakovat, pročež stran důvodů tohoto odmítnutí odkazuje na stěžovatelce známá usnesení,

sp. zn.

,

a

. Z nich totiž zřetelně se podává, proč námitkám stěžovatelky i v nyní projednávané ústavní stížnosti přisvědčit možno nebylo. Shrnutě lze konstatovat, že ani tvrzení stěžovatelky ohledně nicotnosti dodatečného platebního výměru, ani její nesouhlas s tím, že soudy neprovedly důkazy stěžovatelkou navržené, a konečně ani jí namítané uložení daňové povinnosti nad rámec daňových předpisů relevance v rovině ústavněprávní nedosahují, a to právě z důvodů v citovaných rozhodnutích Ústavního soudu podrobně vyložených.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podanou ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 2007

Miloslav Výborný, v. r.

předseda senátu