Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2319/07

Ústavní soud rozhodl o návrhu Mgr. D. K., zastoupeného Mgr. Augustinem Kohoutkem, advokátem Advokátní kanceláře v Praze, Tyršův dům, Újezd 450/40, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se, s odvoláním na porušení , , d (dále jen ), domáhá, aby Ústavní soud zakázal Všeobecné zdravotní pojišťovně vymáhat po navrhovateli částky pojistného na veřejné zdravotní pojištění a uložil Všeobecné zdravotní pojišťovně (dále jen VZP) povinnost vyplatit částku 21 870 Kč přeplatku na zdravotním pojištění a částku 200 Kč zaplacené penále.

V ústavní stížnosti navrhovatel uvádí, že dne 16. 7. 2007 obdržel od VZP vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění ve výši 3 220 Kč a penále 200 Kč. Uvedenou částku z opatrnosti uhradil, avšak podal námitky, neboť je přesvědčen o nezákonnosti vyúčtování. Současně požádal o vrácení již poskytnutého plnění spolu s nezákonně vyúčtovaným penále. VZP se k námitkám vyjádřila zamítavě a nesprávně vyúčtovaný a vybraný nedoplatek odmítla vrátit.

Navrhovatel uvádí, že napadl předmětný zásah správního orgánu, spočívající v nezákonném vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění, žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Z opatrnosti, že by jeho žaloba byla z jakéhokoliv důvodu odmítnuta, napadá zásah VZP, spočívající v nezákonném vyměření nedoplatků na všeobecném zdravotním pojištění a nezákonném vymožení tohoto nedoplatku, i ústavní stížností.

Ústavní soud nejdříve posoudil, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") umožňující její meritorní projednání.

Z y vyplývá, že Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti a jako takový má přesně vymezenou pravomoc a působnost, které nemůže překročit, neboť při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3 y a v článku 2 odst. 2 y, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon.

Dle ustanovení y ČR je Ústavní soud oprávněn rozhodovat výhradně ve věcech v tomto článku uvedených. Pokud se jedná o ústavní stížnosti, je působnost Ústavního soudu vymezena v písm. d) y tak, že Ústavní soud je oprávněn v řízení o ústavní stížnosti posoudit jen pravomocné rozhodnutí a jiný zásah orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod. Podle y zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení, a další pravidla řízení před Ústavním soudem.

Z ustanovení a vyplývá, že jedním z pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto procesního prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, majícím svůj právní základ v citovaných ustanoveních, je mimo jiné i její subsidiarita, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva, nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná ( y ČR).

V projednávané věci je však zřejmé, že navrhovatel, který je přesvědčen, že VZP neoprávněně zadržuje jeho finanční prostředky, dosud nevyužil adekvátní právní prostředky k ochraně svých práv a nápravy se domáhá prostřednictvím ústavní stížnosti.

Vzhledem k pravomocem Ústavního soudu však nelze dovodit přímé oprávnění Ústavního soudu bez dalšího zakázat orgánům VZP, aby vymáhaly po navrhovateli částky pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Ostatně VZP příslušnou částku nevymáhá (a ani nevymáhala formou přezkoumatelného rozhodnutí dle , neboť navrhovatel částku uhradil již na základě předloženého vyúčtování). Stejně tak není ze strany Ústavního soudu možné přímo nařídit VZP vyplatit navrhovateli požadovanou částku, což by ve svém důsledku znamenalo, že by se Ústavní soud věcí zabýval v pozici prvostupňového správního či soudního orgánu. V individuálních věcech je koncepce ústavního soudnictví založena na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem. Ústavní soud je tedy v řízení o ústavní stížnosti příslušný pouze k rozhodnutí o zrušení konkrétního individuálního právního aktu, nebo k vydání zákazu pokračovat v zásahu orgánu veřejné moci. V případě přezkumu jiného zásahu orgánu veřejné moci však musí být splněna podmínka nemožnosti nápravy protiústavnosti jiným způsobem.

Vzhledem k uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než návrh dle ustanovení , o Ústavním soudu odmítnout jako návrh, k jehož projednání není příslušný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. listopadu 2007

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj