Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2484/07

Ústavní soud rozhodl dne 23. října 2007 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele B.Sc. J. K., zastoupeného JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem Národní 25, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. srpna 2007 č. j. -75 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2007 č. j. -45, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Rozhodnutím Národního bezpečnostního úřadu ze dne 28. prosince 2005 č. j. 67668/2005-NBÚ/PFO-P bylo z důvodu uvedeného v , o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. prosince 2005, rozhodnuto ve vztahu ke stěžovateli o nevydání osvědčení pro styk s utajovanými skutečnostmi pro stupeň utajení "Tajné". Rozklad stěžovatele proti tomuto rozhodnutí Národní bezpečnostní úřad rozhodnutím ze dne 4. dubna 2006 č. j. 165/2006-NBÚ/07-RO zamítl. V záhlaví uvedeným rozsudkem následně městský soud zamítl jeho správní žalobu proti tomuto rozhodnutí, přičemž posléze tamtéž uvedeným rozsudkem zamítl Nejvyšší správní soud kasační stížnost do něj směřující.

Rozhodnutí obecných soudů stěžovatel napadl včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností s tvrzením, že se jimi cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech zakotvených v , 2, d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Dle obsahu návrhu k tomuto dotčení mělo dojít tím, že mu nebylo vydáno osvědčení pro styk s utajovanými skutečnostmi pro stupeň utajení "Tajné". To z toho důvodu, že jako ministr zahraničí v blíže neurčené době v letech 2000-2002 skutečně 167 skartačních potvrzení sice neoprávněně podepsal (přičemž ovšem část ke skartaci určených písemností byla později dohledána), nicméně v jeho prospěch vypovídá, že při nástupu do funkce jednak nebyl seznámen se skartačním řádem, když o takovém seznámení neexistuje žádný jím podepsaný protokol a dále to, jak uvádí, že tímto postupem dodržoval "zavedenou praxi" a při podpisu jednotlivých dokumentů byl "odkázán na instrukce svých podřízených". Stěžovatel v této souvislosti konstatoval, že jeho chování a způsob života nelze hodnotit pouze na základě této jedné izolované události, nýbrž v dlouhodobější perspektivě, pročež poukázal na své jednání v letech 1970-1989. Namítal, že v tomto ohledu nebyly v rozporu s právem na spravedlivý proces k jeho návrhu vyslechnuty osoby, které s ním ve zmíněném období spolupracovaly. Z těchto v návrhu blíže rozvedených důvodů se domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Zásah do práv, jichž se stěžovatel domáhal, shledán nebyl. Napadené rozsudky obecných soudů jsou dostatečným a přezkoumatelným způsobem odůvodněny, v tom rámci se adekvátně vypořádávají s námitkami stěžovatele, jež jsou opětovně ve shodné podobě uváděny v ústavní stížnosti. Z toho důvodu postačí na obsah odůvodnění rozsudků obecných soudů odkázat s tím, že jsou takto ústavně souladným výrazem nezávislého soudního rozhodování ve smyslu ve spojení s y ČR. O aplikaci jednoduchého práva, která se jeví v daných souvislostech svévolnou, argumentačně vybudovanou bez přesvědčivého a konzistentního racionálního logického odůvodnění, pročež ji objektivně není možno akceptovat, se evidentně nejedná (srov. nálezy ve věci

sp. zn.

,

,

,

a další).

Ve vztahu k výtce mající z pohledu judikatury Ústavního soudu kvalitu námitky "opomenutých důkazů" patří se potom dodat, že i v tomto ohledu se s nevyhověním tomuto důkaznímu návrhu obecné soudy zcela korektním způsobem vypořádaly, když nevyhovění důkaznímu návrhu podložily odůvodněním jsoucím zcela ve shodě s kautelami v judikatuře Ústavního soudu vytčenými (srov. nálezy

sp. zn.

,

,

,

). Proto nebylo lze ani tvrzené důvodnosti uvedeným způsobem konstruované námitky stran realizace důkazního řízení jakkoli přisvědčit.

Vycházeje z tohoto posouzení stížnostních námitek, Ústavní soud stížnost pro zjevnou neopodstatněnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. října 2007

Michaela Židlická

předsedkyně senátu Ústavního soudu