Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2655/07

Ústavní soud rozhodl o návrhu B. V., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se, s odvoláním na porušení jeho základních práv a svobod, domáhá, aby Ústavní soud nařídil Nejvyššímu státnímu zastupitelství ČR, Vrchnímu státnímu zastupitelství Praha a Vrchnímu státnímu zastupitelství Olomouc, aby do sedmi dnů od vydání ústavního nálezu zajistilo úkony v trestním řízení, vyšetřování v záležitostech oznámených stěžovatelem, a to ve všech popsaných záležitostech a záležitostech na dané navazujících.

Ústavní soud nejdříve posoudil, zda návrh splňuje všechny formální podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") umožňující jeho meritorní projednání.

Z y vyplývá, že Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti a jako takový má přesně vymezenou pravomoc a působnost, které nemůže překročit, neboť při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3y a v článku 2 odst. 2d, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon.

Dle ustanovení y ČR je Ústavní soud oprávněn rozhodovat výhradně ve věcech v tomto článku uvedených. Pokud jde o ústavní stížnosti, je působnost Ústavního soudu vymezena v písm. d)y tak, že Ústavní soud je oprávněn v řízení o ústavní stížnosti posoudit jen pravomocné rozhodnutí a jiný zásah orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod. Podle y pak zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení, a další pravidla řízení před Ústavním soudem.

Z obsahu podání je však zřejmé, že námitky navrhovatele jsou pouze v rovině "obecné stížnosti" na postup orgánů činných v trestním řízení v blíže nespecifikovaných řízeních, kdy není zřejmé, v jakém postavení navrhovatel v těchto řízeních vystupuje, přičemž postrádají jakoukoliv ústavněprávní argumentaci a neumožňují tak přezkum Ústavním soudem v rámci jeho působnosti.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem tedy nelze dovodit oprávnění Ústavního soudu pouze bez dalšího obecně nařídit orgánům činným v trestním řízení provedení blíže nespecifikovaných úkonů, jak požaduje navrhovatel. V individuálních věcech je koncepce ústavního soudnictví založena na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem. Ústavní soud je tedy v řízení o ústavní stížnosti příslušný pouze k rozhodnutí o zrušení konkrétního individuálního právního aktu, nebo k vydání zákazu pokračovat v zásahu orgánu veřejné moci, který musí být specifikován. Úkolem Ústavního soudu není posuzovat celkovou zákonnost probíhajícího řízení, či vyhledávat, zda v případě tvrzených nesrovnalostí, které měly nastat v průběhu řízení, ať již vydáním dílčích procesních rozhodnutí (případně rozhodnutí meritorních) nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, došlo k porušení ústavně zaručených práv účastníka řízení.

S ohledem na uvedené Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh dle ustanovení , o Ústavním soudu odmítnout jako návrh, k jehož projednání není příslušný, a to aniž by navrhovatele vyzýval k odstranění vad podání, neboť ani formálně bezvadný návrh by nemohl za stávající situace zhojit jeho neprojednatelnost pro nedostatek příslušnosti Ústavního soudu. (Ostatně navrhovateli jsou náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být zastoupen advokátem, dostatečně známy z řady poučení, které mu bylo poskytnuto v souvislosti s jeho četnými předchozími podáními k Ústavnímu soudu).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. října 2007

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj