Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2590/07

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 12. října 2007 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky HB-HOLDING, a. s., se sídlem Pražská 57, Řitka, právně zastoupené JUDr. Petrem Andrisem, advokátem se sídlem v Praze 7, Strojnická 11, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 8. 2007, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností předanou poštovní přepravě dne 3. 10. 2007 se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí a tvrdí, že jím bylo porušeno její základní právo vlastnit majetek a dále právo na projednání její věci bez zbytečných průtahů.

Napadeným rozhodnutím bylo přerušeno odvolací řízení ve věci, v níž stěžovatelka vystupuje jako žalovaná a v níž jde o určení neúčinnosti právního úkonu.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost dle písm. d)y ČR tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod. Z ustanovení , 3, 4 a lze vyvodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně práv, který je možno zásadně využít po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Přímo v ustanovení je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z atributu ústavní stížnosti, tedy že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení). Na druhé straně lze z principu subsidiarity vyvodit i jeho materiální obsah, který spočívá v samotné působnosti Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (y ČR), který poskytuje ochranu základním právům a svobodám jednotlivce teprve tehdy, pokud tato práva a svobody nebyly respektovány ostatními orgány veřejné moci. V subsidiaritě ústavní stížnosti se fakticky projevuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci.

Napadené rozhodnutí je zcela zjevně rozhodnutím toliko procesním a rozhodně není rozhodnutím, které by bylo rozhodnutím konečným, tj. neupravuje práva a povinnosti stěžovatelky tak, že je již nelze chránit uplatněním právního prostředku před obecnými soudy. Z druhé strany Ústavní soud uznává, že přerušením řízení se prodlužuje období nejistoty pokud jde o majetková práva stěžovatele, nicméně nemůže přehlédnout, že podnětem k přerušení řízení byla právní skutečnost (smrt úpadce - vlastníka věcí patřících do konkursní podstaty) neovlivnitelná soudem, který napadené rozhodnutí vydal. Rozhodné však je, že v daný okamžik je podání ústavní stížnosti rozhodně předčasné. Pokud by Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost předtím, než o věci samé rozhodne příslušný soud, mohl by tak zasáhnout do rozhodování obecných soudů a nedodržel by princip subsidiarity ústavní stížnosti, jak byl shora vymezen.

Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost stěžovatelky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh nepřípustný dle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. října 2007

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj