Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2504/07

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti obchodní společnosti BETA Olomouc, a. s., IČ: 45192308, se sídlem Balbínova 15, Olomouc, zastoupené Mgr. Ing. Petrem Konečným, advokátem v Olomouci, směřující proti rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 7. 2007, č. j. -26, a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 5. 2007, č. j. 19 Ro 3713/94-20, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníků řízení, a P. B., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se podáním ze dne 24. 9. 2007 u Ústavního soudu domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, neboť jí nepřiznaly právo na náhradu nákladů řízení, z něhož tato rozhodnutí vzešla. Bez sebestručnějšího skutkového popisu případu a bez jakékoliv ústavněprávní argumentace stěžovatelka v návrhu uvedla pouze výčet základních práv, která měla být v řízení porušena; konkrétně právo na soudní ochranu a spravedlivý proces, a též princip rovnosti všech při uplatňování svých práv před soudem.

Stejně jako v jiných případech soudce zpravodaj musel nejprve zkoumat, zda návrh splňuje požadavky kladené na ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Výrok rozhodnutí je odrazem negativního závěru.

Předpokladem samotné možnosti věcného přezkumu ústavní stížnosti je totiž i zachování lhůty pro její podání. Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Přitom ustanovení zákona o délce lhůty k podání stížnosti je kogentní povahy, a Ústavní soud tedy nemůže tuto lhůtu prominout ani prodloužit (viz. např. usnesení

sp. zn.

).

Rozhodnutím o posledním procesním prostředku ve smyslu výše uvedeného ustanovení je v daném případě nutno vzhledem k formulaci petitu považovat v záhlaví specifikované usnesení Vrchního soudu v Praze o odvolání proti tamtéž uvedenému usnesení krajského soudu. Dotazem v příslušné civilní kanceláři Krajského soudu v Ústí nad Labem soudce zpravodaj zjistil, že toto odvolací rozhodnutí bylo advokátu stěžovatelky doručeno dne 25. 7. 2007. Lhůta pro podání ústavní stížnosti tak stěžovatelce počala běžet dne 26. 7. 2007 a uplynula dne 23. 9., resp. v pondělí dne 24. 9. 2007. Stěžovatelka podala návrh nejprve elektronickou cestou dne 25. 9. 2007, a to poprvé v 00:00:03 hod; touto formou pak podatelna zaregistrovala ještě opakované podání v 10:12:02 téhož dne. Zákonná stížnostní lhůta pro podání ústavní stížnosti tak evidentně uplynula marně, návrh byl podán opožděně. Na této skutečnosti ničeho nemění ani fakt, že stěžovatelka k podání v elektronické podobě ve stanovené třídenní lhůtě předložila jeho originál ( ve spojení s ).

Protože stěžovatelka přes výslovnou dikci k návrhu nepřiložila kopii rozhodnutí odvolacího orgánu, nemohl soudce zpravodaj vyhodnotit otázku přípustnosti návrhu. Vzhledem k zmeškání stížnostní lhůty však, veden zásadou hospodárnosti řízení, ani nepovažoval za potřebné tyto informace zjišťovat. Ze stejného důvodu ani stěžovatelku nevyzýval k odstranění dalších vad, konkrétně k doložení chybějící plné moci udělené v návrhu jmenovanému advokátovi k zastupování v řízení před Ústavním soudem, jakož i odstranění dalších formálních vad podání. Ani případné zhojení těchto nedostatků by totiž nemohlo na způsobu vyřízení věci ničeho změnit, a soudce zpravodaj proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.

Vzhledem ke shora uvedenému soudci zpravodaji nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení odmítnout jako návrh podaný po lhůtě zákonem k tomu stanovené.

Závěrem soudce zpravodaj dodává, že předmětný návrh by v podobě, v jaké mu byl předložen, odmítl i v případě zachování stížnostní lhůty. Stěžovatelka návrh podala prostřednictvím advokáta, tedy osoby v právu vzdělané a práva znalé. Jako takový si tedy zástupce stěžovatelky je dobře vědom, jaké náležitosti musí podle ústavní stížnost směřující proti pravomocnému rozhodnutí obecného soudu vykazovat. Vady, které mělo podání v daném případě, nelze hodnotit jako omluvitelná opomenutí, jejichž nápravy lze dosáhnout prostřednictvím příslušné výzvy. Poučovat advokáta stěžovatelky o tom, jak má po formální stránce vypadat ústavní stížnost, považuje soudce zpravodaj za formalistické a advokáta nedůstojné. Přiměřené užití je proto dalším důvodem pro odmítnutí návrhu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. října 2007

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj