Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2565/07

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. B., proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 1. 12. 2006, č. j. -68, usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 9. 5. 2007, č. j. -86, a proti sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 7. 9. 2007, č. j. 1739/2007-SNI-PP/2, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 2. 10. 2007, se stěžovatel domáhá, s odkazem na porušení svých práv garantovaných d a a y, zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Okresního soudu v Opavě, které označuje za diskriminační s ohledem na akceptovanou námitku promlčení bez přihlédnutí k ustanovení o.z. Dále navrhuje "zrušit výrok ministra spravedlnosti ze dne 7. 9. 2007, č. j. 1739/2007, o zamítnutí stížnosti proti soudci Mgr. Vítězslavu Špalkovi, který protiprávní neposlušností poškodil stěžovatele uplatněním nepříslušného atributu o.z. místo o.z".

Z obsahu listin připojených k ústavní stížnosti bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 1. 12. 2006, č. j. -68, byla zamítnuta žaloba stěžovatele, kterou se domáhal, aby žalovanému V. Ch. bylo uloženo zaplatit mu částku 100.000,-Kč s přísl. Současně bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Usnesením ze dne 9. 5. 2007, č. j. -86, Okresní soud v Opavě odmítl odvolání stěžovatele do výroku ve věci samé jako opožděně podané. Jak zjistil Ústavní soud dotazem u Okresního soudu v Opavě, zástupkyni stěžovatele bylo uvedené usnesení doručeno dne 17. 5. 2007. Stěžovatel proti němu nepodal odvolání a usnesení nabylo právní moci dne 2. 6. 2007. Dne 29. 8. 2007 se stěžovatel obrátil na ministra spravedlnosti se stížností na nevhodné chování soudce Okresního soudu v Opavě Mgr. Vítězslava Špalka, kterého se měl dopustit při projednávání věci vedené pod sp. zn. . Ministerstvo spravedlnosti na tuto stížnost reagovalo dopisem ze dne 7. 9. 2007, č. j. 1739/2007-SNI-PP/2, v němž stěžovateli sdělilo, že vzhledem k obsahu jeho podání, z něhož je zjevné, že v něm specifikované námitky směřují výhradně k rozhodovací činnosti v předmětné věci, není oprávněno přezkoumávat postup soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti. Podání stěžovatele proto nehodnotilo jako stížnost podle

Ústavní soud se primárně zabýval tím, zda návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti splňuje všechny formální podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Mezi základní atributy ústavní stížnosti náleží požadavek její subsidiarity, vyjádřený v ustanovení , dle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně vychází z názoru, že ústavní soudnictví je založeno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž nelze protiústavnost napravit jiným způsobem, tedy procesními prostředky, které jednotlivci poskytuje zákon.

Posledním procesním prostředkem ve smyslu bylo v projednávaném případě odvolání proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 9. 5. 2007, jímž bylo odmítnuto jako opožděné odvolání stěžovatele proti výroku I. rozsudku stejného soudu ze dne 1. 12. 2006. O právu podat tento opravný prostředek byl stěžovatel řádně poučen. Jak vyplývá ze sdělení Okresního soudu v Opavě, této možnosti však ve stanovené lhůtě nevyužil a usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání tak nabylo právní moci. Odvolací soud tedy nedostal příležitost, aby se v rámci rozhodování o opravném prostředku správností postupu soudu prvního stupně zabýval. Samotnému Ústavnímu soudu tudíž vzhledem k subsidiaritě ústavní stížnosti nepřísluší přezkoumávat rozhodnutí, které nebylo napadeno přípustným odvoláním, neboť se nejedná o rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který měl stěžovatel k dispozici na ochranu svých práv.

Ve vztahu k napadenému sdělení Ministerstva spravedlnosti, které stěžovatel zřejmě považuje za rozhodnutí o posledním procesním prostředku dle ustanovení , neboť od jeho doručení odvíjí lhůtu k podání ústavní stížnosti, si Ústavní soud položil otázku, zda vůbec jde o rozhodnutí orgánu veřejné moci ve smyslu ustanovení y a , které by byl právněn v případě vyhovujícího nálezu dle zrušit.

Uvedeným vyrozuměním Ministerstvo spravedlnosti reagovalo na podání stěžovatele, jímž si stěžoval na rozhodování soudce Okresního soudu v Opavě při projednávání jeho věci vedené pod sp. zn. . Tímto vyrozuměním nezamítlo stížnost, jak nesprávně dovozuje stěžovatel, ale zcela neformálním způsobem mu sdělilo, že není oprávněno přezkoumávat postup soudu při výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti a poučilo jej o tom, že procesní a věcný postup soudu v řízení mohou za splnění podmínek daných přezkoumávat pouze soudy, zpravidla vyšších instancí, v rámci rozhodování o opravných prostředcích. Z obsahu napadeného přípisu ministerstva tedy nevyplývá, že by šlo o rozhodnutí ve smyslu ustanovení , které by bylo způsobilé autoritativně a pravomocně zasáhnout do subjektivních práv stěžovatele, a které by byl Ústavní soud oprávněn ve smyslu navrhovaného petitu zrušit.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost v části směřující proti rozhodnutím Okresního soudu v Opavě odmítl podle jako nepřípustnou a v části namířené proti sdělení Ministerstva spravedlnosti ji odmítl podle jako návrh, k jehož projednání není příslušný.

Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti z důvodu nepřípustnosti a nepříslušnosti Ústavního soudu by bylo nadbytečné činit kroky k odstranění vady návrhu - chybějícího zastoupení stěžovatele advokátem.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. října 2007

Stanislav Balík

soudce zpravodaj