Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2085/07

Ústavní soud rozhodl dne 5. října 2007 o ústavní stížnosti P. D., zastoupeného JUDr. Miroslavem Bartošem, advokátem, AK Bílinská 1, 400 01 Ústí nad Labem, proti usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 8. 3. 2007, č. j. -532, a usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 3. 5. 2007, č. j. -555, s návrhem, aby byl stěžovatel nálezem Ústavního soudu propuštěn z vazby na svobodu, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

Ve své ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení, jimiž mělo být porušeno jeho právo na osobní svobodu dle článku 8 odst. 1 a 2 d (dále jen " "), právo na spravedlivý proces ve smyslu článku 36 odst. 1 y a článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i právo na obhajobu.

Z podané ústavní stížnosti a z přiložených fotokopií napadených i dalších rozhodnutí zjistil Ústavní soud, že Okresní soud v Děčíně ústavní stížností napadeným usnesením ze dne 8. 3. 2007, č. j. -532, ponechal stěžovatele ve vazbě, neboť důvod vazby dle ustanovení § 67 písm. c) trestního řádu i nadále trval. Stížnost proti tomuto rozhodnutí Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 29. 3. 2007, č. j. -546, zamítl jako opožděnou. Stěžovatel dále svou ústavní stížností napadá usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 3. 5. 2007, č. j. -555, jímž senát složený z předsedy Mgr. Miloše Řízka a z přísedících Ing. J. N. a J. M. nebyl vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci stěžovatele. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 21. 6. 2007, č. j. -604, stížnost proti tomuto usnesení zamítl, neboť ji neshledal důvodnou.

Stěžovatel se cítí dotčen na svém právu na obhajobu, neboť Okresní soud v Děčíně nevyrozuměl obhájce o konání stěžovatelova výslechu před rozhodováním o jeho ponechání ve vazbě, přičemž stěžovatel vypovídat chtěl, avšak nebyl toho schopen z psychických důvodů bez porady s obhájcem, takže nemohl předložit další důkazy, které by pravděpodobně mohly mít podstatný vliv na rozhodování soudu. K údajné opožděnosti podání stížnosti proti rozhodnutí o ponechání ve vazbě stěžovatel namítá, že ji podal řádně a včas, ale orgány vazební věznice ji včas nepřevzaly a neodeslaly.

Ústavní soud nejprve zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, zda je podána včas a zda je přípustná k meritornímu projednání; v dané věci dospěl k závěru, že tomu tak není.

Prvotně z podané ústavní stížnosti nebylo zcela zřejmé, která rozhodnutí navrhuje stěžovatel ke kasaci; proto Ústavní soud vyzval stěžovatele k upřesnění petitu návrhu. Vzhledem k tomu, že stěžovatel v upřesněném petitu přeložil kasační požadavek toliko ohledně usnesení soudu prvého stupně a ani v doplněné ústavněprávní argumentaci se nevěnoval usnesením soudu druhé instance, nemohl Ústavní soud učinit závěr, že stěžovatel zamýšlel ve své ústavní stížnosti napadnout i tato rozhodnutí.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Stěžovatel svou ústavní stížností míří pouze proti usnesením Okresního soudu v Děčíně, ač v obou případech ve věci rozhodoval i soud druhé instance. Právě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem jsou oněmi rozhodnutími o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli poskytuje k ochraně práva; tato musí být v prvé řadě napadena ústavní stížností. Má-li dojít k odstranění tvrzeného zásahu do stěžovatelovi ústavně garantovaných práv, nemohou tato být z přezkumu Ústavního soudu vyloučena, a to i proto, že závěry v nich obsažené tvoří se závěry prezentovanými v rozhodnutích prvostupňových jeden kompaktní celek. Mimoto, pokud by Ústavní soud shledal stěžovatelovy námitky důvodnými a přistoupil by ke kasaci napadených rozhodnutí okresního soudu, rozhodnutí krajského soudu ztratila by oporu pro svou existenci, což by odporovalo zásadě právní jistoty.

Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako nepřípustnou podle ustanovení .

Návrh stěžovatele, aby jej Ústavní soud nálezem propustil z vazby na svobodu, vymyká se pravomoci (slovy "příslušnosti") Ústavního soudu (srov. článek 87 y, též ustanovení ). Byl proto odmítnut dle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. října 2007

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj