Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1724/07

Ústavní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudkyně Vlasty Formánkové a soudkyně Michaely Židlické, v právní věci stěžovatelky H. N., zastoupené JUDr. Zdeňkou Kolářovou, advokátkou se sídlem v Brně, Lidická 51, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2007, sp. zn. , a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2007, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 9. 7. 2007 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Brně (dále jen " ").

Z obsahu ústavní stížnosti a z odůvodnění napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že usnesením Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud") ze dne 23. 3. 2007, č. j. -11, nebylo stěžovatelce přiznáno osvobození od soudních poplatků. Usnesením téhož soudu ze dne 5. 4. 2007, č. j. -14, byla zamítnuta žádost stěžovatelky o ustanovení právního zástupce z řad advokátů. Obě tato rozhodnutí napadla stěžovatelka odvoláním, které bylo usnesením krajského soudu ze dne 25. 5. 2007, sp. zn. , resp. usnesením krajského soudu ze dne 25. 5. 2007, sp. zn. , zamítnuto. V obou případech obecné soudy dospěly k závěru, že majetková situace stěžovatelky osvobození od soudních poplatků, resp. ustanovení právního zástupce z řad advokátů, neodůvodňuje.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti namítala, že se obecné soudy spokojily toliko s formálním zjištěním jejích majetkových poměrů a nepřihlédly ke konkrétním námitkám, které v této souvislosti vznesla. Stěžovatelka dále vytkla, že v usnesení ze dne 25. 5. 2007, sp. zn. , argumentoval tím, že stěžovatelka nedoložila, že by na ní byla výživou odkázána jiná osoba, aniž by předtím stěžovatelku poučil, jakým způsobem má tuto skutečnost doložit. Obecné soudy v důsledku toho, že stěžovatelce odepřely osvobození od soudních poplatků, resp. právo na ustanovení zástupce z řad advokátů, přestože stěžovatelka splnila příslušné zákonné podmínky, porušily její ústavně zaručená práva, zakotvená v a 3 d; stěžovatelka proto navrhla, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil. V závěru své ústavní stížnosti stěžovatelka odkázala na usnesení krajského soudu ze dne 22. 3. 2007, sp. zn. , jímž byla v jiné právní věci osvobozena od soudních poplatků a byl jí ustanoven právní zástupce z řad advokátů.

II.

Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální i obsahové náležitosti stanovené , bylo tedy možno přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí. Poté, co tak Ústavní soud učinil, shledal, že ústavní stížnost není důvodná.

Dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to jeho poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Dle předseda senátu ustanoví účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. V projednávané věci dospěly obecné soudy k závěru, že u stěžovatelky nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a z tohoto důvodu jí toto nepřiznaly a její žádost o ustanovení právního zástupce z řad advokátů zamítly.

Z ustálené judikatury Ústavního soudu vyplývá, že posouzení toho, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, spadá výlučně do rozhodovací sféry obecných soudů a Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat závěry, ke kterým obecný soud při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěl (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2000,

sp. zn.

, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 19, usnesení č. 28, str. 275 a násl.). Pouze tehdy, jestliže by nesprávná aplikace zákonných ustanovení obecnými soudy měla za následek porušení některého z ústavně zaručených práv či svobod, například v důsledku svévole anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, byl by Ústavní soud povolán k ochraně práv stěžovatele zasáhnout (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 4. 12. 2006,

sp. zn.

, dostupný na www.judikatura.cz, nebo nález ze dne 8. 7. 1999,

sp. zn.

, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 15, nález č. 98, str. 17 a násl.). Ústavní soud v tomto smyslu napadená rozhodnutí přezkoumal, přičemž vadu, jež by vyžadovala jeho zásah, nenalezl.

Co se týče usnesení krajského soudu ze dne 25. 5. 2007, sp. zn. , jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým stěžovatelce nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku, považuje Ústavní soud závěry obecných soudů vzhledem k výši poplatku, která činila 600 Kč, za zcela přiléhavé, přičemž ani v případě, že by stěžovatelka prokázala, že je na ní výživou odkázána jiná osoba, by se na správnosti těchto závěrů nic nezměnilo. Rovněž usnesení krajského soudu ze dne 25. 5. 2007, sp. zn. , jež se týkalo ustanovení právního zástupce z řad advokátů, bylo Ústavním soudem shledáno ústavně konformním. Jak okresní, tak i , se osobními a majetkovými poměry stěžovatelky podrobně zabývaly a svá rozhodnutí v tomto směru řádně odůvodnily. Námitky stěžovatelky, tvořící polemiku s jejich závěry, nejsou způsobilé jejich argumentaci zpochybnit do té míry, aby bylo možno usuzovat na extrémní vybočení z mezí zákonných ustanovení, jež by zakládalo dotčení ústavně zaručených práv stěžovatelky. Skutečnost, že v jiné právní věci bylo žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků, resp. ustanovení právního zástupce z řad advokátů vyhověno, je potom z hlediska posouzení ústavní konformity napadených rozhodnutí zcela bez významu.

S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání odmítnout jako zjevně neopodstatněnou podle .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. října 2007

Miloslav Výborný

předseda senátu