Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1055/07

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti RNDr. H. H., zastoupené Mgr. Josefem Blažkem, advokátem se sídlem Bruntál, Žižkovo nám. 2, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 2. 2007, č.j. -120, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 9. 2005, č.j. -74, a proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 8. 3. 2005, č.j. -55, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Domnívá se, že jimi byla porušena její základní práva zakotvená v , , d (dále jen " ").

Soud I. stupně stížností napadeným rozsudkem vyhověl žalobě vedlejší účastnice řízení o ústavní stížnosti a rozhodl, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyni dopisem žalované (stěžovatelky) ze dne 2. 4. 2004 je neplatné. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem. Následně podané dovolání stěžovatelky odmítl Nejvyšší soud pro nepřípustnost.

Porušení svého základního práva na ochranu vlastnictví shledává stěžovatelka v tom, že soudy všech stupňů neposoudily věc shodně jako ona, a v konečném důsledku byl jejich rozhodnutím postižen její majetek. Dále stěžovatelka tvrdí porušení svých základních práv vyplývajících z y, neboť nabyla dojmu, že soudy "stranily" vedlejší účastnici. K porušení y uvádí, že soudy rozhodly o něčem jiném, než čeho se vedlejší účastnice domáhala.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelkou předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadená rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatelka sama neuvádí žádné argumenty, které by zpochybňovaly ústavnost napadených rozhodnutí. Ústavní stížnost je pouze vyjádřením nespokojenosti se způsobem, jakým soudy věc rozhodly, a opětovným uplatněním vlastního pohledu na věc, se kterým se však soudy v odůvodněních svých rozhodnutí patřičně vypořádaly. Ústavní soud tedy nemá, co by k tomu dodal. Ve vztahu k námitkám obsaženým v ústavní stížnosti lze odkázat na napadená rozhodnutí, neboť se těmito námitkami zabývají, třebaže ani po jejich opakovaném posouzení nedospívají ke stejnému závěru jako stěžovatelka. Tato skutečnost ovšem není s to založit porušení základních práv a svobod stěžovatelky.

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavních garancí, tj. z pohledu, zda v řízení před obecnými soudy a rozhodnutím z něj vzešlým nebyla dotčena práva nebo svobody chráněné ustanoveními ústavního pořádku. Ústavnímu soudu tedy nepřísluší posuzovat napadaná rozhodnutí po stránce tzv. podústavního práva, jakkoli to po něm stěžovatelka požaduje.

Vzhledem k tomu, že se stěžovatelce nepodařilo prokázat porušení jejích základních práv, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. září 2007

Miloslav Výborný

předseda IV. senátu Ústavního soudu