Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2378/07

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti L. P., zastoupené Mgr. Miroslavem Dvořákem, advokátem v Bruntále, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 5. 2007, č. j. -193, za účasti Krajského soudu v Ostravě jako účastníka řízení, a L. P., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byla porušena její základní práva zaručená ústavním pořádkem, a to zejména práva zaručená v a d, ve spojení s a věta prvníy, a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení podaného návrhu, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále též ""). V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Z napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě Ústavní soud zjistil, že jím byl změněn původně vyhovující rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 21. 8. 2006, č. j. -164. Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.

Podle ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (). Protože v tomto případě je dovolání přípustné ze zákona, věta za středníkem na něj nedopadá.

Lze tedy uzavřít, že z uvedených ustanovení vyplývá, že podaná ústavní stížnost je podle nepřípustná, protože Ústavní soud neshledal, že by v posuzovaném případě byly splněny podmínky pro výjimečný postup podle ustanovení . Ostatně navrhovatelka sama ani takový postup nenavrhovala. Kromě toho Ústavní soud telefonickým dotazem u Okresního soudu v Bruntále zjistil, že navrhovatelka podala proti napadenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě dovolání.

Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost jako nepřípustnou podle ustanovení , písm.e) odmítnout.

Pokud navrhovatelka krátce po podání ústavní stížnosti učinila návrh na přerušení řízení až do rozhodnutí o dovolání, které ve věci taktéž podala, konstatuje Ústavní soud, že pro takový postup nebyly shledány důvody. Řízení o ústavní stížnosti lze totiž přerušit pouze tehdy, byl-li spolu s ní podán návrh na zrušení právního předpisu podle , anebo dojde-li senát v souvislosti s rozhodováním o ní k závěru, že zákon nebo jiný právní předpis anebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis (viz. ).

Závěrem Ústavní soud považuje za nutné připomenout, že smysl a účel institutu povinného zastoupení podle lze spatřovat zejména ve zcela mimořádné závažnosti řízení před Ústavním soudem a s tím spjaté snaze povinným právním zastoupením nejenom zajistit právně kvalifikované uplatňování práv před Ústavním soudem, nýbrž i garantovat vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postaven (Stanovisko Pl. ÚS-st. 1/96 sv. 9, str. 471). Zůstává otázkou, zda tento smysl a účel povinného zastoupení byl v tomto případě naplněn.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. 9. 2007

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj