Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2175/07

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti M. B., bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2007, č. j. -76, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 21. 8. 2007 se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2007, č. j. -76, neboť podle jeho názoru bylo napadeným rozhodnutím porušeno jeho základní právo zaručené ústavním pořádkem. Konkrétně se stěžovatel domáhal svého základního práva na spoluúčasti na samosprávě svého města Roudnice nad Labem podle , o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Podle názoru stěžovatele ústavní stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, protože se jedná o precedentní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a dotýká se všech oprávněných občanů města Roudnice nad Labem a občanů obcí.

Stěžovatel k ústavní stížnosti připojil napadený rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2007, č. j. -76, kterým Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci žalobce J. K. staršího, o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -35 ze dne 31. 5. 2006 tak, že se kasační stížnost zamítá. Stěžovatel k ústavní stížnosti připojil i rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2006, č. j. -35, kterým krajský soud rozhodl v právní věci žalobce J. K. staršího proti žalovanému Zastupitelstvu města Roudnice nad Labem v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného tak, že žalobu v části, v níž bylo brojeno proti upření práva žalobci přímo předkládat vlastní návrhy na projednání věci v průběhu zasedání žalovaného, odmítl a v ostatních částech žalobu zamítl.

Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti, tj. zejména zda byla podaná osobou zjevně oprávněnou a zda je Ústavní soud příslušný k jejímu projednání. Pouze v případě, že ústavní stížnost splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti, se jí může Ústavní soud zabývat také věcně.

Podle y (dále jen "") zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o řízení před Ústavním soudem. Současně y stanoví, že soudci Ústavního soudu jsou při svém rozhodování vázáni ústavním pořádkem a zákonem podle y, tj. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Podle ustanovení jsou oprávněni ústavní stížnost podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Ústavní soud vázán citovaným ustanovením konstatuje, že ústavní stížnost směřující proti napadenému rozhodnutí byla podána někým zjevně neoprávněným. Stěžovatel účastníkem řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí nebyl [ ] a tak ani nemohlo dojít v souvislosti s vydáním tohoto rozhodnutí k tvrzenému zásahu do práv stěžovatele zaručených ústavním pořádkem.

Vzhledem k uvedenému nezbylo soudkyni zpravodajce než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, a to aniž by byl stěžovatel (takto nadbytečně s důsledky spočívajícími v jeho dalším úsilí) vyzýván k odstranění vady návrhu, spočívající v absenci povinného právního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem ( téhož zákona), když výsledek tohoto řízení by pro shora uvedenou formální vadu nemohl být odlišným. K žádosti stěžovatele o osvobození od soudního poplatku nelze než uvést, že řízení před Ústavním soudem nepodléhá žádné poplatkové povinnosti, a proto nebylo třeba o tomto návrhu rozhodovat.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. září 2007

Vlasta Formánková

soudkyně zpravodajka