Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1778/07

Usnesení

Ústavního soudu - soudce zpravodaje Miloslava Výborného - ze dne 12. září 2007

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti P. Z. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 4. 2007 sp. zn. o změně zbytku trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody a proti výzvě tohoto soudu k nastoupení výkonu trestu odnětí svobody ze dne 11. 6. 2007 sp. zn. .

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění

I.

Včas podanou ústavní stížností domáhal se řádně zastoupený stěžovatel zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 4. 2007 sp. zn. a výzvy tohoto soudu k nastoupení trestu ze dne 11. 6. 2007 sp. zn. ; s ústavní stížností spojil návrh na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí a návrh na vydání předběžného opatření a uložení orgánům veřejné moci, aby stěžovatele nezbavovaly osobní svobody na základě napadených rozhodnutí.

V důvodech ústavní stížnosti především stěžovatel zdůraznil, že napadené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 4. 2007 sp. zn. (jímž soud přeměnil stěžovateli zbytek trestu obecně prospěšných prací ve výměře 75 hodin, který mu byl uložen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 1. 2005 sp. zn. , jenž nabyl právní moci dne 5. 2. 2005) bylo vydáno v důsledku zásadního porušení základního práva zakotveného v d (dále jen ""), protože soud rozhodoval o přeměně trestu ve veřejném zasedání bez jeho přítomnosti, přičemž v rozporu s ustanovením § 64 odst. 4 trestního řádu předvolání k veřejnému zasedání měl za doručené uložením. Výzvou k nástupu výkonu trestu odnětí svobody mělo být dle stěžovatele porušeno jeho základní právo zakotvené v y.

II.

Ústavní soud vyžádal si za účelem posouzení věci spis Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. . Po zhodnocení jeho obsahu dospěl k závěru, že ústavní stížnost a návrhy s ní spojené je nutno odmítnout z důvodů dále uvedených.

III.

Z obsahu spisu je především patrno, že napadené usnesení bylo vskutku vydáno ve veřejném zasedání, které proběhnout nemělo. Stěžovateli je třeba dát za pravdu v tom směru, že předvolal-li jej soud k tomuto roku (a to jest prokázáno - č. l. 29), bylo náhradní doručení uložením předvolání vyloučeno. Dále však je ze spisu patrno, že naříkané usnesení nebylo dosud řádně stěžovateli doručeno, takže jej nelze považovat za pravomocné. Doručit toto rozhodnutí náhradním způsobem sice lze, avšak fikce doručení dle ustanovení § 64 odst. 2 trestního řádu uplatní se jen v případě, že se adresát, tj. v projednávaném případě stěžovatel, zdržoval v místě doručení. Ze spisu lze však mít za spolehlivě doložené, že tato podmínka splněna nebyla (č. l. 44).

Z uvedeného plyne především, že bude povinností soudu napadené usnesení řádně doručit (stěžovateli a jeho obhájci). Stěžovatel má pak možnost proti tomuto usnesení brojit cestou řádného opravného prostředku - stížností, ve které je oprávněn uplatnit všechny námitky, pro něž dle jeho názoru usnesení obstát nemůže. V následném řízení o podané stížnosti bude věcí buď stížnostního soudu nebo soudu prvního stupně, aby relevantnost stěžovatelových výhrad posoudil. S ohledem na to, co již bylo uvedeno, a s přihlédnutím ke skutečnosti, že v mezidobí důvod pro přeměnu zbytku trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody odpadl (č. l. 37), zdá se být autoremedurní postup podle ustanovení § 146 odst. 1 trestního řádu postupem rozumným; zda však věc přece jen soud první instance nepředloží soudu nadřízenému, je zcela v jeho rukou.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "") je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ().

Protože z již vyloženého je patrno, že stěžovateli bude dána možnost své výtky proti ústavní stížností napadenému rozhodnutí soudu předestřít, nezbývá než konstatovat, že stěžovatel ještě má (bude mít) možnost čerpat procesní prostředek daný mu trestním řádem k ochraně práva. Je proto jím podaný návrh na zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 4. 2007 sp. zn. návrhem předčasným, a tudíž nepřípustným.

IV.

Článek 87 odst. 1 písm. d)y povolává Ústavní soud k rozhodnutí o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.

Uvedenou ústavní úpravu rozvádí část druhá hlava druhá oddíl třetí . Stěžovatel označil za pravomocné rozhodnutí soudu i výzvu k nástupu výkonu trestu odnětí svobody; jedině pokud by tato výzva skutečně byla rozhodnutím, mohl by ji Ústavní soud (byla-li by zjištěna její protiústavnost) zrušit. Je nepochybné, že uvedený akt je aktem veřejné moci, neboť jej učinil soud. Pro závěr, je-li nějaký akt rozhodnutím, není přitom relevantní jeho označení; aby však takový akt mohl být považován za pravomocné rozhodnutí [srov. ustanovení ], musí jím být autoritativně zasaženo do právní sféry. Je evidentní, že výzvou k nástupu výkonu trestu odnětí svobody žádné dosud neexistující povinnosti nejsou zakládány, měněny nebo rušeny; tato výzva též nezakládá, nemění ani neruší žádné oprávnění. Stěžovatelovo mínění, že již touto výzvou bylo porušeno jeho základní lidské právo na osobní svobodu zakotvené v y, proto Ústavní soud nesdílí. Jedině rozhodnutí je Ústavní soud oprávněn zrušit [srov. ustanovení ]; že by uvedená výzva byla jiným zásahem orgánu veřejné moci, stěžovatel netvrdil a výroku Ústavního soudu podle ustanovení se nedomáhal. Není-li možno napadenou výzvu považovat za rozhodnutí, nemůže být již pro svoji povahu (neboť do ústavně chráněných práv sama o sobě nezasahuje) předmětem přezkumu Ústavním soudem [srov. též usnesení

sp. zn.

ze dne 25. 5. 1999 (U 40/14 SbNU 355)]. V této části byla proto ústavní stížnost posouzena jako návrh, k jehož projednání Ústavní soud pravomoc nemá (slovy "není příslušný").

V.

Z vyložených důvodů byla ústavní stížnost odmítnuta podle ustanovení a e) .

S ústavní stížností spojené (akcesorické) návrhy sdílí její osud; nadto z vyžádaného spisu je patrno, že hrozba okamžitého a nuceného dodání stěžovatele do výkonu trestu v době řízení o ústavní stížnosti neexistovala (č. l. 46).

Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti nepovažoval Ústavní soud za potřebné vyzývat stěžovatele a jeho právního zástupce k odstranění vady plné moci.

Rozhodnutí Ústavního soudu je pro další postup soudu závazné (y).