Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2102/07

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. J. B., zastoupeného JUDr. Petrem Bokotejem, advokátem se sídlem Táboritská 23, Praha 3, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2004, č. j. , -211, a rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 27. 5. 2004, č. j. -183, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 6. 2004, č. j. -194, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 13. 8. 2007, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Benešově. Tvrdí, že jimi byla porušena jeho ústavní práva garantovaná , a d (dále jen ""). Včasnost ústavní stížnosti dovozuje od doručení usnesení Nejvyššího soudu, který odmítl jeho dovolání jako nepřípustné.

Z obsahu ústavní stížnosti a listin k ní připojených bylo zjištěno, že Okresní soud v Benešově zamítl rozsudkem ze dne 27. 5. 2004, č. j. -183, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 7. 2004, žalobu na uložení povinnosti žalovanému Pozemkovému fondu ČR uzavřít se stěžovatelem kupní smlouvu, specifikovanou ve výroku tohoto rozsudku. O odvolání stěžovatele rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 11. 2004, č. j. , -211, tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně, ve znění opravného usnesení, potvrdil. Stěžovatel podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení Nejvyšší soud dovolání odmítl usnesením ze dne 23. 5. 2007, č. j. -231. Konstatoval, že podstatou dovolacích námitek jsou výtky týkající se nesprávně, popř. neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení důkazů, což ovšem přípustnost dovolání dle nezakládá.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému projednání, je povinen přezkoumat formální náležitosti ústavní stížnosti, mezi něž patří dodržení zákonem stanovené lhůty k podání ústavní stížnosti.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), lze ústavní stížnost podat do 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem je řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podle ustanovení , byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatel pokládá ústavní stížnost za včasnou, neboť lhůtu pro její podání odvíjí ode dne doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu o jím podaném dovolání. Tímto způsobem by však bylo možno postupovat pouze v případě, kdyby dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto jako nepřípustné z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Tato podmínka však v daném případě splněna není.

Dovolání stěžovatele směřovalo proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu. Jeho přípustnost tedy byla dána toliko podle ustanovení V tomto směru byl stěžovatel o podmínkách přípustnosti dovolání odvolacím soudem řádně poučen. Žádnou otázku zásadního právního významu tak, jak má na mysli ustanovení , však nenastolil. Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl, neboť neobsahovalo žádné důvody, pro něž by právní závěry odvolacího soudu měly být přezkoumány. Odmítl tedy dovolání nikoli z důvodu, že jeho přípustnost závisela na jeho uvážení.

Za této situace, kdy posouzení přípustnosti dovolání nebylo vázáno na úvahu dovolacího soudu ve smyslu , je nutno 60denní lhůtu pro podání ústavní stížnosti odvíjet již ode dne doručení potvrzujícího rozsudku Krajského soudu v Praze stěžovateli. S ohledem na právní moc tohoto rozsudku dne 10. 12. 2004 (kterou stěžovatel nezpochybňuje) a vzhledem k datu podání ústavní stížnosti (10. 8. 2007) je zcela evidentní, že tato zákonná lhůta nebyla stěžovatelem dodržena.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení odmítnout, neboť byla podána po stanovené lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. září 2007

Stanislav Balík

soudce zpravodaj