Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2044/07

Ústavní soud rozhodl dne 14. srpna 2007 soudkyní zpravodajkou Eliškou Wagnerovou, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti BAK, a. s., se sídlem v Trutnově, Vodní 177, právně zastoupené JUDr. Josefem Matyášem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Hořická 974, směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2007, č. j. -190, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se ústavní stížností osobně podanou dne 7. 8. 2007 domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, jímž dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu, a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Stěžovatelka tvrdila, že tímto rozhodnutím bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces (d, dále "Listina").

Stěžovatelka v ústavní stížnosti (postrádající jakoukoli ústavněprávní argumentaci) uvedla, že dosud nevyčerpala všechny prostředky k ochraně svých práv, konstruovala přípustnost ústavní stížnosti z ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále ""), konkrétně tvrdila, že ústavní stížnost svým významem podstatně přesahuje její zájmy. Rozhodnutí Nejvyššího soudu je zmatečné, svévolné, ústavně nesouladné a pro stěžovatelku nepřijatelné, neboť věc byla vytržena z kontextu, a Nejvyšší soud neodpověděl na otázku, která mu byla v dovolání (podaném protistranou) položena. Podstatný přesah měl spočívat v hrozbě, že díky autoritě Nejvyššího soudu může řízení pokračovat v "dosavadní rovině", a dojde k průtahům.

Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené . A to včetně podmínek ust. zákona, které vyžaduje, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv či svobod, je totiž její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Jinými slovy musí nastat situace, kdy se stěžovatel nemůže domáhat ochrany svých základních práv a svobod jiným zákonným způsobem. Ústavní stížnost může být zcela výjimečně připuštěna, i když stěžovatel nevyčerpal prostředky k ochraně svých práv. Musí však jít o stížnost, která svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo ( ). Jen taková situace umožní průlom do zásady subsidiarity a zásady vigilantibus iura. (Varianta uvedená v ust. zase umožňuje podat ústavní stížnost, pokud v řízení o posledním podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.)

Stěžovatelka podala ústavní stížnost, ačkoli řízení před obecnými soudy stále pokračuje. Za této situace je ústavní stížnost předčasná, a její přípustnosti se zásadně nelze domáhat poukazem na ust. , neboť tam uvedená eventualita se především týká situace, kdy věc skončila tak, že stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky k ochraně svých práv. Ústavní soud sice připouští, že by ve zcela výjimečných situacích bylo možno podat ústavní stížnost jen proti pravomocnému kasačnímu rozhodnutí, avšak tato výjimečnost spočívající především v neefektivnosti dalších procesních prostředků nebyla stěžovatelem namítána a Ústavní soud sám ji nemůže předjímat (viz přiměřeně nález sp.zn.

).

Stěžovatelka podala ústavní stížnost a odvíjela přesah svých vlastních zájmů toliko od významu Nejvyššího soudu, avšak s touto argumentací uspět nemohla, neboť ust. nelze interpretovat ve vztahu k výši soudní instance (zde Nejvyšší soud), nýbrž jen ve vztahu k otázce, kterou obecné soudy řešily (tj. např. jak četně se vyskytuje apod.) a v tomto směru stěžovatelka neuvedla žádnou argumentaci. Pokud by Ústavní soud na názor stěžovatelky přistoupil, pak by mohlo každé kasační rozhodnutí (na základě tvrzené protiústavnosti) založit aplikovatelnost "mimořádného" ust. , a to je jistě absurdní, neboť tímto způsobem by bylo zcela zlikvidováno uplatňování principu subsidiarity ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 14. srpna 2007

Eliška Wagnerová

soudkyně zpravodajka