Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1888/07

Ústavní soud rozhodl Jiřím Nykodýmem, soudcem zpravodajem, o ústavní stížnosti MUDr. A. T., zastoupené JUDr. René Polanem, advokátem, se sídlem Dykova 8, Praha, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. května 2006, sp. zn. , a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. února 2006, sp. zn. , za účasti 1) Městského soudu v Praze, a 2) Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, a 1) Městského státního zastupitelství v Praze, a 2) Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 23. července 2007 se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. února 2006, sp. zn. , kterým byla uznána vinnou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 a 3 písm. b) trestního zákona, jehož se měla dopustit tím, že uzavřela dohodu o převodu členských práv a povinností spojených v bytovém družstvu, avšak zamlčela, že v době tohoto převodu nejsou zcela ukončeny soudní spory s jejím bývalým manželem, jenž se v téže době domáhal u soudu další soudní žalobou, o které obžalovaná věděla, neboť se předtím omluvila z nařízeného jednání, zrušení společného nájmu bytu s obžalovanou, a určení, že je výlučným a jediným nájemcem předmětného bytu. Za to jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání 2 roků, podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 3 roků, a dále jí bylo uloženo, aby během zkušební doby podle svých sil nahradila škodu, kterou trestným činem způsobila. Stěžovatelka dále brojí proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. května 2006, sp. zn. , kterým bylo jako nedůvodné zamítnuto její odvolání. Stěžovatelka tvrdí, že byla porušena její základní práva podle , , a d.

Ještě před tím, než Ústavní soud může přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány zákonné podmínky jejího projednání.

K ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, a ačkoliv petit ústavní stížnosti směřuje proti shora uvedeným rozhodnutím, je podstatná část argumentace zaměřena proti rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. . Konečně je jako účastník řízení uveden i Nejvyšší soud a jako vedlejší účastník řízení Nejvyšší státní zastupitelství, a je zmíněno usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. března 2007, sp. zn. . Proto byla stěžovatelka vyzvána dopisem ze dne 31. července 2007 k odstranění uvedených vad ústavní stížnosti, tedy zejména k upřesnění, čeho se ústavní stížnost vlastně týká.

Přípisem ze dne 23. července 2007 stěžovatelka opětovně uvedla, že její ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí obecných soudů prvého a druhého stupně. K tomuto podání připojila kopie všech rozhodnutí, o nichž se zmiňovala, tedy i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. března 2007, sp. zn. , kterým bylo jako zjevně neopodstatněné odmítnuto její dovolání.

Ústavní soud nemohl přehlédnout, že ústavní stížnost směřuje, a to i po výzvě k odstranění vad, pouze proti rozhodnutím obecných soudů prvého a druhého stupně, přestože řízení bylo završeno až usnesením Nejvyššího soudu. Po uvážení této skutečnosti v souladu se svojí ustálenou jurisprudencí dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Rozhodnutí o dovolání, kterým byla věc pojednána meritorně, je bezpochyby rozhodnutím o posledním procesním prostředku k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], a který v prvé řadě musí být ústavní stížností napaden. Má-li dojít k nápravě údajného zásahu orgánu veřejné moci do stěžovatelových ústavně zaručených práv, je naprosto nezbytné, aby do hodnocení závěrů obecných soudů byly zahrnuty především závěry prezentované v rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva; v daném případě je představuje usnesení Nejvyššího soudu.

Proto byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako nepřípustná soudcem zpravodajem odmítnuta podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2007

JUDr. Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj