Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2053/07

Ústavní soud rozhodl o návrhu Z. N., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2007 č.j. -34, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se svým návrhem domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, neboť je přesvědčen, že "je nejasné, nesrozumitelné a neobsahuje náležitosti".

Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.

Podle ust. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( cit.zák.). V tomto ustanovení se promítá zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.

V projednávané věci je třeba za procesní prostředek, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, považovat dovolání dle , neboť ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně o odmítnutí návrhu. V tomto smyslu byl také stěžovatel v rozhodnutí Městského soudu poučen.

Z obsahu návrhu však není patrno, že by stěžovatel možnosti podat dovolání jako posledního přípustného prostředku k ochraně svých práv využil.

Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo než návrh odmítnout podle ustanovení jako návrh nepřípustný, a to aniž by vyzýval stěžovatele k odstranění vad podání, neboť ani formálně bezvadný návrh by nemohl odstranit nedostatek spočívající v nevyčerpání opravného prostředku.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2007

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj

Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.

Podle ust. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( cit.zák.). V tomto ustanovení se promítá zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.

V projednávané věci je třeba za procesní prostředek, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, považovat dovolání dle , neboť ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně o odmítnutí návrhu. V tomto smyslu byl také stěžovatel v rozhodnutí Městského soudu poučen.

Z obsahu návrhu však není patrno, že by stěžovatel možnosti podat dovolání jako posledního přípustného prostředku k ochraně svých práv využil.

Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo než návrh odmítnout podle ustanovení jako návrh nepřípustný, a to aniž by vyzýval stěžovatele k odstranění vad podání, neboť ani formálně bezvadný návrh by nemohl odstranit nedostatek spočívající v nevyčerpání opravného prostředku.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. srpna 2007

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj