Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 199/06

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) F. Č. a 2) F. H., obou zastoupených JUDr. Jaroslavem Slaninou, advokátem se sídlem Jindřichův Hradec, Pravdova 1113/II, PSČ: 377 01, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 1. 2006, čj. - 209, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Včasnou ústavní stížností, splňující i ostatní formální náležitosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále ""), stěžovatelé navrhli zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále ""), kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení.

Stěžovatelé namítají, že rozhodnutím krajského soudu bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces podle d (dále jen ""). Odvolání nebylo projednáno v jejich přítomnosti a nebylo jim umožněno vyjádřit se ke všem důkazům prováděným v odvolacím řízení ve smyslu y; právům stěžovatelů tak nebyla poskytnuta ochrana ve smyslu y ČR. Stěžovatelé nebyli o podaném odvolání vůbec informováni a nemohli k němu podat žádné vyjádření. Odvolací soud navíc učinil nesprávný závěr o počtu úkonů právní služby, ze spisu podle stěžovatelů vyplývá, že jich advokát provedl 12, a nikoli pouze 8. Ve skutečnosti advokát provedl 13 úkonů právní služby, rozdílné počítání úkonů vychází z rozdílu mezi a , advokát však neměl možnost předpokládat, že bude účtováno podle vyhlášky o mimosoudních odměnách. Podle stěžovatelů se jedná o svévoli, pokud rozhodnutí soudu nemá oporu v provedených důkazech. Stěžovatelé odkazují na nález Ústavního soudu

sp. zn.

. Ustanovení umožňuje soudu postupovat podle předpisu o mimosmluvní odměně pouze tehdy, pokud to odůvodňují okolnosti případu, nikoli na základě pouhého zjištění rozdílu nákladů, vyplývajícího z rozdílného výpočtu podle dvou předpisů.

II.

Z rozhodnutí obecných soudů bylo zjištěno, že v řízení vedeném před Okresním soudem v Jindřichově Hradci se žalobce po stěžovatelích, v postavení žalovaných, domáhal zaplacení částky 186 120,67 Kč a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Okresní soud rozsudkem ze dne 25. 8. 2005, čj. - 188, rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví a uložil žalobci povinnost zaplatit stěžovatelům na nákladech řízení částku 118 204,-- Kč. K odvolání žalobce byl usnesením krajského soudu ze dne 31. 1. 2006, čj. - 209, změněn rozsudek okresního soudu ve výroku o nákladech řízení a žalobci bylo uloženo zaplatit k rukám advokáta stěžovatelů 58 777,-- Kč. Okresní soud vycházel při výpočtu odměny advokáta z , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. s přihlédnutím k okolnostem případu aplikoval ve smyslu ustanovení pro výpočet , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).

III.

Stěžovatelé tvrdí, že k porušení jejich základních práv mělo dojít především tím, že nebyli přítomni jednání krajského soudu o odvolání a nemohli navrhovat žádné důkazy. Zde postačí připomenout příslušnou procesní úpravu v rámci podústavního práva, kterou Ústavní soud ve své judikatuře dosud neshledal za protiústavní. rozhodoval o nákladech řízení na základě odvolání žalobce. Nešlo o rozhodování ve věci samé, v takovém případě není třeba doručovat odvolání účastníkům (ust. a contrario). Navíc v tomto odvolacím řízení neprováděl, ve smyslu , žádné dokazování.

Ústavní soud ve svém usnesení

sp. zn.

(Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 27, str. 307) konstatoval, že není správný názor, podle něhož "jedinou zákonnou možností soudu je stanovit výši odměny za zastupování podle paušální sazby podle .. Ustanovení umožňuje obecným soudů výjimečně výši této odměny stanovit podle právního předpisu o mimosmluvní odměně [ ...], a to tehdy, odůvodňují-li to okolnosti případu. Jedná se o diskreční oprávnění soudu, do kterého se Ústavní soud necítí být oprávněn zasahovat. Otázku náhrady nákladů řízení, resp. její výše, jakkoliv se nepochybně může některého účastníka řízení citelně dotknout, nelze z hlediska kriterií spravedlivého (fair) procesu klást na stejnou úroveň jako proces vedoucí k rozhodnutí ve věci samé. Jakkoli může být předmětné rozhodnutí z hlediska zákonnosti sporné, Ústavní soud, v souladu se svojí obecně dostupnou judikaturou (viz např. nález ze dne 29. 5. 1997

sp. zn.

, uveřejněný pod č. 66 ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), konstatuje, že rozdílný názor na interpretaci obyčejného práva (bez ohledu na to, zdali pouze namítaný nebo Ústavním soudem autoritativně zjištěný) sám o sobě nemůže založit porušení práva na soudní ochranu či spravedlivý proces podle d."

S odkazem na shora uvedené má Ústavní soud v dnes projednávaném případě za to, že aplikace byla ze strany obecného soudu zdůvodněna v napadeném usnesení dostatečným a jasným způsobem, ústavně konformně. Nelze tvrdit, že by výklad tohoto ustanovení obecným soudem a jeho postup v dané věci byl svévolný. K porušení ústavně zaručených základních práv stěžovatelů ve smyslu ust. a y a k porušení y ČR nedošlo.

Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatelů v řízení před obecnými soudy, odmítl jejich ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle ust. , jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení:Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. srpna 2007

Vojen Güttler

předseda I. senátu Ústavního soudu