Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 902/06

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. Ch., zastoupeného JUDr. Taťánou Kafkovou, advokátkou v Praze 1, Široká 6, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. srpna 2003, čj. -176, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2003, čj. F 10609/2003, C14042/1-145, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se domáhá, aby Ústavní soud zrušil shora uvedená rozhodnutí, a to pro údajné porušení jeho základního práva na spravedlivý proces podle d. Důvodem má být jednak to, že obecné soudy přiznaly účinky konkursu, prohlášeného zahraničním soudem ve vztahu k účasti zahraničního společníka v české společnosti, jednak to, že nečinnost Nejvyššího soudu, jako soudu dovolacího, po dobu trvající déle než dva roky, měla za důsledek to, že Nejvyšší soud musel řízení o dovolání zastavit v důsledku zániku dovolatelky - společnosti A. Gebrüder Helbig GmbH Fahrzeugexport.

Ústavní soud vyzval k vyjádření účastníky řízení. Nejvyšší soud uvádí, že jeho rozhodnutí nebylo stěžovatelem formálně napadeno, polemizuje s důvody ústavní stížnosti, a uvádí, že stěžovatel nevyčerpal všechny opravné prostředky, když sám nepodal dovolání. Navrhuje proto odmítnutí ústavní stížnosti. Vrchní soud v Praze a Městský soud v Praze polemizují s meritem věci a navrhují odmítnutí ústavní stížnosti. Vedlejší účastník Ing. P. H., zastoupený advokátem JUDr. Zdeňkem Ruskem, advokátem v Praze 4 - Nusle, Družstevní 8/1396, polemizuje s meritem ústavní stížnosti a navrhuje její zamítnutí. Stěžovatel ve své replice k stanovisku Nejvyššího soudu mimo jiné uvádí, že podmínka vyčerpání všech opravných prostředků byla splněna, neboť dovolání podala společnost A. Gebrüder Helbig GmbH Fahrzeugexport, a stěžovatel neměl důvodu předpokládat, že dovolání nebude pro zánik dovolatelky meritorně přezkoumatelné. Dále polemizuje s některými otázkami týkajícími se merita ústavní stížnosti.

Ústavní stížnost je podaná po lhůtě stanovené zákonem.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " ", lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Podle odst. 4 téhož ustanovení, byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Jak zjistil Ústavní soud dotazem u Městského soudu v Praze (č. l. 32 spisu Ústavního soudu), rozhodnutí Vrchního soudu v Praze čj. -176 bylo stěžovateli doručeno dne 13. 11. 2003. Lhůta pro podání ústavní stížnosti proto není zjevně zachována.

I kdyby snad měl počítat Ústavní soud lhůtu 60 dnů ode dne doručení usnesení Nejvyššího soudu ČR čj. -250 (kteréžto usnesení ovšem formálně stěžovatel vůbec nenapadá), jak dovozuje stěžovatel, nutno upozornit, že v daném případě neodmítl Nejvyšší soud dovolání z důvodů závisejících na jeho uvážení (jak předpokládá cit. ust. ), ale proto, že dovolatelka - společnost A. Gebrüder Helbig GmbH Fahrzeugexport - nebyla k podání dovolání řádně zastoupena advokátem, přičemž tuto podmínku řízení před Nejvyšším soudem nebylo možno s ohledem na zánik dovolatelky zhojit. Protože stěžovatel sám řádné dovolání nepodal (v rozporu s obecnou zásadou právní, že každý si má střežit svých vlastních práv), když přitom každý z účastníků řízení jednal ve věci sám za sebe, nebyl stěžovatel ani s to svými procesními úkony ovlivnit projednání dovolání. I proto se tedy nemůže stěžovatel dovolávat v řízení o této ústavní stížnosti běhu lhůty ve smyslu ust. , která by počala běžet až doručením rozhodnutí dovolacího soudu. Ústavní stížnost tedy v každém případě nebyla podána ve lhůtě 60 dnů. Pokud tedy stěžovatel sám dovolání nepodal, nemůže za daných podmínek včas a řádně rozhodnutí Nejvyššího soudu napadnout ústavní stížností.

Ústavní soud proto soudcem zpravodajem podle ust. návrh stěžovatele odmítl jako návrh podaný po lhůtě.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 2007

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu