Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 718/07

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti AGROMACHINE, s. r. o., se sídlem Švihov, Komenského 188, zastoupené JUDr. Janou Toušovou, advokátkou se sídlem Klatovy, Randova 204/I, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 12. 2006, sp. zn. , a proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 10. 3. 2006, čj. - 154, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatelka požaduje zrušení shora označených rozhodnutí, vydaných v řízení, ve kterém stěžovatelka žalovala Bc. J. T. a Mgr. Františka Škůrku, správce konkursní podstaty Zemědělského družstva Švihov, o určení vlastnictví zpevněné plochy vytvořené z betonových panelů, položených na stavební parcele č. 611/10 v k. ú. Švihov u Klatov. Tuto plochu stěžovatelka užívá pro třídění brambor a považuje ji za soubor movitých věcí, k nimž nabyla vlastnického práva vydržením.

V ústavní stížnosti stěžovatelka vytýká protiústavnost obou rozhodnutí, pro jejich rozpor s a , a d (dále též "Listina") a čl. I. odst. 1 dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud neshledal žádný důvod, pro který by mohla vzniknout byť jen pochybnost o ústavní konformitě postupu obecných soudů při vydání napadených rozhodnutí. Ústavní soud ustáleně judikuje, že jeho úkolem je jen ochrana ústavnosti. Není tedy povolán k přezkumu správnosti aplikace podústavního (jednoduchého) práva a zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů může jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody, resp. některé z ústavních kautel.

V daném případě je očividné, že k žádnému porušení základních práv stěžovatelky nedošlo. Její argumenty se pohybují plně v rovině podústavního práva a míří toliko k tomu, aby Ústavní soud zaujal jiný právní závěr, než jak učinily oba obecné soudy, tedy aby přehodnotil závěr, že (slovy odvolacího soudu) "předmětná betonová plocha je součástí pozemku", neboť "součástí pozemku jako věci hlavní jsou i některé venkovní úpravy, zejména opěrné zdi, dlažby, obruby, ale i přípojky, například zahradního vodovodu". S ohledem na to, že stěžovatelkou zpochybněný výklad není příkladem svévole ani není v extrémním rozporu s principy spravedlnosti ve smyslu judikatury Ústavního soudu, není zásah Ústavního soudu namístě.

Ústavní soud připomíná, že , č. , rozeznává, v ustanovení , jako zvláštní kategorii návrhů, návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu, v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nedostává charakter řízení kontradiktorního.

Na základě shora uvedených skutečností Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a proto ji odmítl, podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. července 2007

Vojen Güttler

předseda I. senátu Ústavního soudu