Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1035/07

Ústavní soud rozhodl dne 9. července 2007 senátě složeném z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti Mgr. V. V., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 1. 2007, č. j. -808, spojené s návrhem na zrušení ustanovení , takto:

Ústavní stížnost a návrh na zrušení blížeji nespecifikovaných ustanovení se odmítají.

Odůvodnění:

Stěžovatel směřuje svou ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž mělo být porušeno jeho ústavně zaručené právo na řádné soudní řízení a na právní pomoc v řízení před soudem. Pokud by právní úprava odvolacího řízení byla na újmu účastníkům řízení z důvodu opuštění plně revizního principu, žádá stěžovatel, aby Ústavní soud v této části přezkoumal ustanovení , avšak aniž by v souvislosti s tímto návrhem uvedl, která z ustanovení tohoto procesního předpisu požaduje pro rozpor s ústavním pořádkem zrušit.

Z fotokopie napadeného usnesení vyžádaného u Vrchního soudu v Praze zjistil Ústavní soud, že Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2005, č. j. -698, zamítl stěžovatelovu žalobu na ochranu osobnosti. Poté, kdy stěžovatel napadl tento rozsudek odvoláním, vyzval jej soud prvního stupně k doplnění odvolání o odvolací důvody. Vzhledem k tomu, že stěžovatel výzvě nevyhověl, odmítl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. 1. 2007, č. j. -808, jeho odvolání podle ustanovení (dále jen " ") ve spojení s ustanovením

Stěžovatel uvádí, že Vrchní soud v Praze nesprávně posoudil jeho odvolání jako nedostatečné. Dále mu nepřípustně neumožnil pořídit si kopii poslední stránky rozsudku, který de iure neexistuje, neboť není soudkyní vlastnoručně podepsán. Stěžovatel nebyl odvolacím soudem vyzván k doplnění odvolání a soud ignoroval jeho žádost o pomoc v soudním řízení zdůvodněnou jeho nedobrým zdravotním stavem.

Ústavní stížnost není přípustná.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný a mimořádný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení, tak jakýkoli jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítané vady řízení či vady rozhodnutí.

Byl-li stěžovatel přesvědčen, že soud druhého stupně nesprávně shledal jeho odvolání neúplným a chybně rozhodl o jeho odmítnutí, a to ač pro takový postup zákonné důvody naplněny nebyly, měl místo podání ústavní stížnosti volit k ochraně svých práv adekvátní procesní prostředek, jímž je, jak patrno z ustanovení , žaloba pro zmatečnost.

Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatelův návrh trpí závažnými vadami. Ústavní soud však považoval za nadbytečné vyzývat stěžovatele k jejich odstranění, neboť i kdyby byly tyto vady napraveny, nemohlo by to na nepřípustnosti ústavní stížnosti nic změnit; z téhož důvodu Ústavní soud nevyčkával stěžovatelem avizovaného doplnění ústavní stížnosti.

Odmítnutí ústavní stížnosti pro nepřípustnost činí s ní spojený návrh na zrušení blíže nekonkretizovaných ustanovení neprojednatelný pro nedostatek aktivní legitimace stěžovatele k podání tohoto návrhu (srov. též např. usnesení , Sb.n.u., sv. 4, str. 351).

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou podle ustanovení a s ní spojený návrh jako návrh podaný osobou k němu zjevně neoprávněnou podle ustanovení z důvodu uvedeného v ustanovení citovaného zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. července 2007

Miloslav Výborný

předseda senátu