Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 783/06

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti J. M., zastoupeného JUDr. Petrem Čichovským, advokátem se sídlem Týnec nad Sázavou, Družstevní 411, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 9. 2006, sp.zn. , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2006, sp.zn. , a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 14. 11. 2005, sp.zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Domnívá se, že jimi bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces.

Napadeným rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 8 byl stěžovatel uznán vinným pokusem trestného činu podvodu podle , , odst. 3 písm. b) trestního zákona (dále jen "tr. zák."), trestným činem padělání a pozměňování veřejné y podle alinea 2, odst. 2 písm. b) tr. zák. a dále trestným činem nedovolené výroby a držení státní pečeti a úředního razítka podle tr. zák. ve spolupachatelství podle tr. zák., za což byl odsouzen podle tr. zák. za použití tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 26 měsíců. Odvolání stěžovatele proti tomuto rozsudku bylo odvolacím soudem zamítnuto. Stěžovatel následně podal dovolání, které bylo Nejvyšším soudem odmítnuto.

Stěžovatel se poměrně obšírně vyjadřuje k údajným nedostatkům řízení před obecnými soudy ve všech stupních. Uplatňuje rovněž námitky vůči činnosti Policie ČR v přípravném řízení. Jeho námitky se týkají vedení dokazování a hodnocení jeho výsledků. Stěžovatel velmi podrobně rozebírá jednotlivé prováděné důkazy a uplatňuje vlastní názor na jejich věrohodnost nebo výklad. Dále namítá neprovedení několika důkazů. Obsah ústavní stížnosti je zopakováním a souhrnem jeho obhajoby v řízení před obecnými soudy. Z faktu, že soudy nedospěly ke stejnému závěru jako stěžovatel, odvozuje zásah do svého základního práva na spravedlivý proces.

Ústavní soud si pro posouzení ústavní stížnosti vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 8, sp.zn. , a vyjádření účastníků řízení. Tito ve svých vyjádřeních pouze odkázali na odůvodnění napadených rozhodnutí, a proto je soud stěžovateli k případné replice nezasílal.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud především zdůrazňuje, že není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavních garancí, tj. z pohledu, zda v řízení před obecnými soudy a rozhodnutím z něj vzešlým nebyla dotčena práva nebo svobody chráněné ustanoveními ústavního pořádku. Zásah Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů je tak vázán na splnění jistých podmínek (srov. nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

).

Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele s hodnocením důkazů a se závěry, k nimž obecné soudy na základě takového hodnocení dospěly, tudíž nespokojenost s výsledkem řízení před obecnými soudy. Takto stěžovatel staví Ústavní soud do role další soudní instance. Do rozhodovací činnosti obecných soudů může Ústavní soud zasahovat pouze v případě, že jejich rozhodnutím je zasaženo do ústavně zaručených práv a svobod. Tímto směrem by se měla ubírat i argumentace stěžovatele, pokud chce dosáhnout kasačního rozhodnutí Ústavního soudu. Stěžovatel však obsáhle přehodnocuje provedené důkazy a uplatňuje vlastní názor na skutkové okolnosti, aniž by označoval pochybení soudů tak závažného charakteru, že by mohlo znamenat zásah do jeho základních práv a svobod. Přesah do ústavněprávní roviny tak stěžovatel odvozuje pouze z míry neztotožnění s rozhodnutími obecných soudů. Lze však říci, že odpovědi na stěžovatelovy námitky jsou v odůvodnění napadených rozhodnutí, jakkoli s nimi stěžovatel nesouhlasí, neboť tato rozhodnutí jsou odůvodněna vyčerpávajícím způsobem a přijaté závěry z odůvodnění logicky vyplývají.

Vzhledem k tomu, že se stěžovateli nepodařilo prokázat porušení jeho základních práv, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. června 2007

Miloslav Výborný

předseda IV. senátu Ústavního soudu